Vintage Violence

album Johna Calea z roku 1970
Tento článek je o albu hudebníka Johna Calea. Další významy jsou uvedeny na stránce Vintage Violence (rozcestník).

Vintage Violence je debutové sólové studiové album velšského hudebníka Johna Calea, vydané v březnu roku 1970 prostřednictvím hudebního vydavatelství Columbia Records. Původně album vyšlo na gramofonové desce, na kompaktním disku bylo poprvé představeno až koncem osmdesátých let. Spolu s albem Church of Anthrax, jež bylo vydáno v následujícím roce, jde o Caleovo jediné album publikované touto společností; později přešel k vydavatelství Reprise Records. Cale je spolu se svým tehdejším častým spolupracovníkem Lewisem Merensteinem producentem alba a pod deseti z jedenácti písní je podepsán také autorsky. O hudební doprovod se na albu postarala skupina Grinder's Switch vedená Garlandem Jeffreysem.

Vintage Violence
InterpretJohn Cale
Druh albastudiové album
Vydáno25. března 1970
Nahráno27. a 29. října 1969
Žánrrock
Délka34:25
Jazykangličtina
VydavatelstvíColumbia Records
ProducentiJohn Cale, Lewis Merenstein
Profesionální kritika
John Cale chronologicky
Vintage Violence
(1970)
Church of Anthrax
(1971)
Singly z alba Vintage Violence
  1. Cleo“ / „Fairweather Friend“
    Vydáno: 21. dubna 1970
  2. Big White Cloud“ / „Gideon's Bible“
    Vydáno: 3. listopadu 1970
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před vydáním

editovat

Když byl John Cale v září roku 1968 vyhozen ze skupiny The Velvet Underground, začal se věnovat produkování a hraní na albech jiných interpretů. Během roku 1969 sice nahrál několik skladeb pro album Church of Anthrax, tedy pro jeho společný projekt s Terrym Rileyem, ale vydání se toto album dočkalo až počátkem roku 1971, poté co byly skladby pro album nahrány znovu v roce 1970. Koncem roku 1969 se tak John Cale rozhodl nahrát své první sólové album.

Nahrávalo se ve dnech 27. a 29. října 1969[p 1] v neznámém studiu v New Yorku a o produkci se spolu s Calem staral Lewis Merenstein,[4] jenž s ním v tu dobu spolupracoval i na několika dalších albech (například Glass Harp od stejnojmenné skupiny, na kterém Cale hrál na violu).[5] Merenstein v té době začal pracovat se skupinou Grinder's Switch, již vedl zpěvák Garland Jeffreys. Právě tato skupina posloužila jako doprovod také na Caleově debutovém albu.[4][p 2]

Sám John Cale o nahrávání řekl, že první den naučil ostatní hudebníky písně a za následující dva dny je nahráli; rovněž uvedl, že si na tomto albu chtěl vyzkoušet, zdali umí psát jednoduché písně.[4][6]

Vydání

editovat

Album ve Spojených státech amerických vyšlo dne 25. března 1970 na gramofonové desce u vydavatelství Columbia Records[7] a v hitparádových žebříčcích se neumístilo.[8] Obal pro album původně vytvořil Andy Warhol. Jeho návrh ovšem zamítlo vedení společnosti Columbia Records, jemuž se nelíbily Caleovy dlouhé vlasy na titulní fotografii. Nechalo proto vytvořit nový návrh, obsahující fotografii ostříhaného Calea a přes hlavu má navíc přetaženu punčochu.[9] Jméno umělce a název alba je na tomto novém návrhu uvedeno na Caleově čele.

První singl k albu obsahoval písně „Cleo“ a „Fairweather Friend“ a vyšel 21. dubna 1970;[10] druhý s písněmi „Big White Cloud“ a „Gideon's Bible“ vyšel 3. listopadu téhož roku.[11] V roce 2001 vyšlo remasterované album na kompaktním disku se dvěma bonusovými skladami. První z nich byla alternativní verze písně „Fairweather Friend“ a druhá pak instrumentální a nejvíce experimentální skladba z celého alba „Wall“. O nahrávce skladby „Wall“ nemá společnost Columbia Records žádné záznamy a ani Merenstein si na její nahrávání nevzpomíná; její vznik se tedy pravděpodobně datuje do jiné doby.[3]

Skladby

editovat
 
John Cale v roce 1977

První píseň na albu, bezmála tříminutová „Hello There“, svou atmosférou připomíná styl skupiny The Band, avšak Cale k ní napsal text s prvky britského humoru. Následuje „Gideon's Bible“ (původním názvem „A Day with Clancy“), jejíž valivý rytmus je doprovázen výraznou kytarou a abstraktním textem. Následuje „Adelaide“ a po ní „Big White Cloud“, ve které Cale diriguje smyčcovou sekci. Americký hudebník Anthony LaMarca nahrál vlastní verzi písně „Big White Cloud“ a zařadil ji mezi „písně, které by si přál napsat“.[12] Píseň „Cleo“ provází výrazné varhany a ženské vokály.[4] Na šesté pozici se nachází countryrocková čtyřminutová píseň „Please“.[3]

Na první pozici druhé strany původní vinylové desky se nachází pětiminutová „Charlemagne“ začínající hrou na klavír. Následují „Bring It on Up“ a tichá akustická píseň „Amsterdam“. V úvodu písně „Ghost Story“ jsou opět slyšet varhany a její text vypráví příběh o ženě, která si kupuje nový žaludek;[3] sám Cale tuto píseň označil za svou nejoblíbenější z celého alba.[13] Píseň je zpočátku pomalá, avšak později se změní do rychlého tempa a nakonec je náhle přerušena.[14] Sampl písně byl roku 2000 použit ve skladbě „Two Hearts in 3/4 Time“ z alba Since I Left You australské skupiny The Avalanches. Album uzavírá píseň „Fairweather Friend“, kterou – na rozdíl od všech ostatních na albu – nesložil John Cale, ale Garland Jeffreys. Na reedici z roku 2001 se nachází ještě píseň „Wall“, v níž Cale hraje pouze na violu a jiné nástroje zde nejsou.[3]

Kritika

editovat

Společnost Columbia Records album v době jeho vydání prakticky nepropagovala, podle slov producenta Lewise Merensteina vydavatelství ani nevědělo, jak takové album propagovat, a dostalo se mu tak velmi malého počtu recenzí.[9] Například Ed Ward pro časopis Rolling Stone napsal, že album „zní, jako kdyby Phil Spector, šest let naložený v burgundském, anýzu a chilli papričkách, produkoval album skupiny Byrds“.[13][15] Publicista Tim Jurgens, v rámci žebříčku padesáti nejlepších alb roku 1970 uveřejněném v časopisu Fusion, zařadil album Vintage Violence mezi další dobré desky toho roku.[9] Kritik Robert Christgau o albu řekl, že tajemné texty by neměly být spojovány se záhadnými melodiemi, protože se lidé nebudou obtěžovat hledat odpovědi.[2] Mark Deming, který album ocenil čtyřmi a půl z pěti možných hvězdiček, o albu pro server Allmusic napsal, že je to poslouchačsky překvapivě příjemná nahrávka zralého inteligentního popu, jejíž nevýhodou může být, že je až příliš sofistikovaná pro rádia.[1]

Seznam skladeb

editovat

Všechny skladby napsal John Cale, s výjimkou skladby „Fairweather Friend“, jejíž autorem je Garland Jeffreys. Autorem aranžmá v „Big White Cloud“ je Cale, který ji rovněž diriguje.[3][16] Stejná skladba byla v roce 2007 nahrána znovu pro soundtrack k filmu Sejmi eso.[17][18]

Pořadí Název Délka
1. Hello There   2:48
2. Gideon's Bible   3:22
3. Adelaide   2:18
4. Big White Cloud   3:31
5. Cleo   2:35
6. Please   4:19
7. Charlemagne   5:03
8. Bring It on Up   2:24
9. Amsterdam   3:14
10. Ghost Story   3:48
11. Fairweather Friend   2:32
Celková délka:
34:25
Bonusy na reedici z roku 2001
Pořadí Název Délka
12. Fairweather Friend (alternativní verze) 5:29
13. Wall   6:06
Celková délka:
46:00

Obsazení

editovat
Hudebníci
Technická podpora

Poznámky

editovat
  1. Některé dodatečné práce na albu proběhly ještě v listopadu 1969.[3]
  2. Na obalu alba byla skupina Grinder's Switch uvedena coby Penguin.[6]

Reference

editovat
  1. a b DEMING, Mark. Vintage Violence [online]. Allmusic [cit. 2014-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b CHRISTGAU, Robert. John Cale [online]. Robert Christgau [cit. 2014-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f UNTERBERGER, Richie. White Light/White Heat: Velvet Underground den po dni. Překlad Petr Ferenc. Praha: Volvox Globator, 2011. 364 s. ISBN 978-80-7207-821-9. S. 254. Dále jen „Unterberger“. 
  4. a b c d e Unterberger, s. 253
  5. Unterberger, s. 298
  6. a b CALE, John; BOCKRIS, Victor. What's Welsh for Zen. Ilustrace Dave McKean. London: Bloomsbury, 1999. 272 s. ISBN 0-7475-3668-6. S. 123. (anglicky) Dále jen „Cale & Bockris“. 
  7. MITCHELL, Tim. Sedition and Alchemy: A Biography of John Cale. Ilustrace Dave McKean. London: Peter Owen, 2003. 239 s. ISBN 0-7206-1132-6. S. 217. (anglicky) 
  8. Unterberger, s. 271
  9. a b c Unterberger, s. 272
  10. Unterberger, s. 280
  11. Unterberger, s. 295
  12. John Cale: Big White Cloud [online]. Aquarium Drunkard, 2015-05-08 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Cale & Bockris, s. 125
  14. GOLD, Mick. John Cale: Caged Heat. Melody Maker. 27. červenec 1974. Dostupné online. ISSN 0025-9012. (anglicky) 
  15. WARD, Ed. John Cale: Vintage Violence [online]. Rolling Stone, 1970-09-19 [cit. 2013-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-23. (anglicky) 
  16. John Cale – Vintage Violence [online]. Discogs [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. John Cale – Big White Cloud (2007 version) [online]. Discogs [cit. 2014-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. WERKSMAN, Hans. Timeline: 2007 [online]. Fear is a man's best friend [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (anglicky)