Victor Bruce, 9. hrabě z Elginu

britský šlechtic a politik

Victor Alexander Bruce, 9. hrabě z Elginu (Victor Alexander Bruce, 9th Earl of Elgin, 13th Earl of Kincardine, 9th Baron Bruce of Whorlton, 2nd Baron Elgin) (16. května 1849, Montréal, Kanada18. ledna 1917, Dunfermline, Skotsko) byl britský státník ze starobylé skotské šlechty. Jako člen Liberální strany zastával funkce ve vládě, mimo jiné byl ministrem kolonií. V letech 1894-1899 byl místokrálem v Indii, získal Podvazkový řád.

Victor Bruce, 9. hrabě z Elginu
Ministr kolonií Spojeného království
Ve funkci:
10. prosince 1905 – 12. dubna 1908
PředchůdceAlfred Lyttelton
NástupceRobert Milnes-Crewe, 1. hrabě Crewe
Místokrál v Indii
Ve funkci:
11. října 1894 – 6. ledna 1899
PředchůdceHenry Charles Petty-Fitzmaurice, 5. markýz z Lansdowne
NástupceGeorge Curzon, 1. baron Curzon
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana

Narození16. května 1849
Montréal
Úmrtí18. ledna 1917 (ve věku 67 let)
Dunfermline
ChoťLady Constance Mary Carnegie (od 1876)
Gertrude Lilian Sherbrooke (od 1913)
RodičeJames Bruce, 8. hrabě z Elginu a Mary Louisa Bruce, Countess of Elgin
DětiLady Elisabeth Mary Bruce
Lady Christian Augusta Bruce
Lady Constance Veronica Bruce
Edward Bruce, 10th Earl of Elgin
Robert Bruce
Alexander Bruce
Lady Marjorie Bruce
David Bruce
Lady Rachel Catherine Bruce
John Bruce
Victor Alexander Bruce
Bernard Bruce
PříbuzníMichael Babington Smith[1][2], Henry George Babington Smith[1][2], Bernard Babington Smith[1][2], David Babington Smith[1][2], Margaret Babington Smith[1][2], Lucy Elisabeth Babington Smith[1][2], Constance Babington Smith[1][2], Susan Babington Smith[1][2] a Elizabeth Babington Smith[1][2] (vnoučata)
Alma materBalliolova kolej
Profesepolitik
OceněníPodvazkový řád
CommonsVictor Bruce, 9th Earl of Elgin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Lord Elgin v ceremoniálním oděvu indického místokrále (1895)

Pocházel ze starobylého skotského rodu, narodil se v Kanadě, kde byl v té době jeho otec 8. hrabě z Elginu generálním guvernérem. Studoval v Eton College a v Oxfordu, mezitím po otci zdědil šlechtické tituly (1863, do té doby byl znám jako lord Bruce). Po dosažení plnoletosti vstoupil do Sněmovny lordů, kde se připojil k liberálům. První vládní funkci zastával jako pokladník královského dvora (Treasurer of the Household) (1886) a státní sekretář veřejných prací (1886), od roku 1886 byl též členem Tajné rady.

V letech 1894–1899 byl místokrálem a generálním guvernérem v Indii, do doby jeho úřadování spadá hladomor na přelomu 19. a 20. století, kterému padly za oběť milióny lidí. Po návratu do Anglie získal Podvazkový řád (1899), poté měl důležitou úlohu jako předseda vládní komise pro vyšetřování búrské války (1902–1903). Po návratu liberálů k moci se znovu dostal do vlády a v letech 1905–1908 byl státním sekretářem kolonií[pozn. 1].

Kromě toho zastával řadu čestných funkcí ve Skotsku, kde vlastnil rozsáhlé statky, v letech 1886–1917 byl lordem-místodržitelem v hrabství Fife. Získal čestné doktoráty na čtyřech britských univerzitách. V hrabství Fife se nachází hlavní rodové sídlo Broomhall House.

První sňatek uzavřel v roce 1876 s Constance Carnegie (1851–1909), dcerou 9. hraběte ze Southesku, po ovdovění se podruhé oženil v roce 1913 s Gertrude Sherbrooke (1880-1971). Z obou manželství pocházelo třináct dětí, dědicem titulů byl syn Edward Bruce, 10. hrabě z Elginu (1881-1968), další synové sloužili v armádě.

Literatura editovat

  • Pelling, Henry: Winston Churchill; Český Těšín, 2006, kapitola 5. Náměstek na ministerstvu pro kolonie, s. 98–114 ISBN 80-7309-346-4

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. "Když v roce 1905 nastupovala liberální vláda, Winston Churchill, tehdy třicetiletý, dostal na výběr post státního podsekretáře na ministerstvu financí nebo kolonií. Churchill odmítl pracovat pod H. H. Asquithem na ministerstvu financí a přijal nabídku na ministerstvu kolonií, protože pod nevýrazným lordem Elginem se mu skýtala možnost vyniknout a propracovat se k vyšším postům, což se mu také podařilo. Elgin s Churchillem v mnohém nesouhlasil, ale nakonec mu ponechával v řízení koloniálních záležitostí víceméně volnou ruku, protože sám byl mimo jiné jako přední skotský peer vázán řadou čestných povinností ve Skotsku
  1. a b c d e f g h i Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b c d e f g h i Kindred Britain.