Vereščaginovo pravidlo

metoda výpočtu určitého integrálu

Vereščaginovo pravidlo je způsob, kterým lze jednoduše vyčíslit hodnotu určitého integrálu součinu dvou funkcí. Pravidlo bylo popsáno ruským inženýrem Andrejem Konstantinovičem Vereščaginem v roce 1925.[1]

Příklad Vereščaginova pravidla

Definice editovat

Pravidlo říká, že pro získání numerické hodnoty určitého integrálu součinu dvou funkcí stačí vynásobit plochu opsanou určitým integrálem první funkce   a pořadnici těžiště obrazce funkce druhé ( ). Obě funkce musejí být hladce spojité a funkce   musí být navíc lineární. Definice je založena na Mohrově integrálu.[2]

 

Ve vzorci označuje   a   dvě násobené funkce,   je plocha určitého integrálu funkce   na intervalu   a   je pořadnice funkce v těžišti plochy určitého integrálu funkce   na stejném intervalu.

Aplikace editovat

Nejčastější aplikací Vereščaginova pravidla je výpočet průběhu ohybového momentu na staticky neurčité konstrukci pomocí silové metody (Maxwell-Mohrovy metody). Pro tento výpočet je vzorec upraven následovně:

 

  označuje průběh momentu na základní staticky určité konstrukci,   je průběh virtuálního momentu (vždy lineární či konstantní) a   je integrační délka (obvykle délka prutu).

Složitější obrazce lze skládat za použití principu superpozice.

Příklady aplikace editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. http://allmines.net/catalog/russia/nii/vereschagin
  2. Archivovaná kopie. mechanika2.fs.cvut.cz [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-23. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat