Venturiho efekt (nebo také hydrodynamický či aerodynamický paradox) je jev pojmenovaný po italském fyziku Giovannim Battistovi Venturim (1746–1822). Vychází ze skutečnosti, že tlak v proudící tekutině je nepřímo úměrný rychlosti proudění tekutiny.

Ilustrace Venturiho efektu. V zúženém místě je menší tlak.

Aby menším průřezem trubice prošlo za jednotku času stejné množství kapaliny (jinak by docházelo k hromadění), musí proudění zrychlit ( viz rovnice kontinuity). Aby byl splněn všeobecně platný zákon zachování energie, musí být takto získaná kinetická energie vyrovnána snížením tlaku (). Vztah pro pokles tlaku u Venturiho trubice plyne přímo z Bernoulliho rovnice.[1]

Totéž platí i pro plyny. Např. podvozky monopostů Formule 1 jsou konstruovány tak, aby pod nimi docházelo k zesílení Venturiho efektu. Vzduch se pod podvozkem urychluje, vzniká podtlak, který přitlačuje automobil k vozovce (přítlak), což zvyšuje stabilitu vozu.[2] K Venturiho efektu dochází i např. ve městech, kde volnému proudění vzduchu brání výškové budovy, vítr tak v zúžených prostorech vane rychleji. Podobný jev nastává v přírodě v úzkých kaňonech, soutěskách či horských průsmycích.

Příklady využití

editovat

Reference

editovat
  1. a b c A. Brus, M. Donovalová, Š. Novotný: Bernulliho rovnice a její aplikace, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Praha, citováno 2. 11. 2014
  2. a b c Difuzor dnes rozhoduje závody F1. Měla ho ale už Škoda 120, iDNES.cz, citováno 2. 11. 2014
  3. Archivovaná kopie. www.gsxr.wz.cz [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03. 
  4. http://www.enviweb.cz/93034

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat