Jaterní žíla
Jaterní žíla, latinsky vena hepatica, je žíla odvádějící neokysličenou krev z jater. U člověka jsou tři, v. hepatica dextra, v. hepatica media a v. hepatica sinistra. Jaterní žíly vznikají v játrech postupným spojováním centrálních žil z jaterních lalůčků. Průběh jaterních žil je podstatou dělení jater na sektory a segmenty v chirurgické anatomii.[1][2] Tři jaterní žíly dělí játra na čtyři sektory s odděleným odvodem žilní krve, přičemž každý sektor je zásobený i oddělenou větví vrátnicové žíly.[2] Průběh střední jaterní rozděluje jaterní tkáň na pravý a levý lalok a průběh pravé a levé jaterní žíly dělí každý lalok na dva další sektory.[1] Ty se dále podle toho, jaká větev které jaterní žíly z nich vytéká, dělí na segmenty.
| Žíla: Jaterní žíla | |
|---|---|
 Pohled na zadní břišní stěnu s velkými cévami, jaterní žíly jsou hned nahoře | |
 Preparace žil jater: dolní dutá žíla, vrátnicová žíla a jaterní žíly | |
| Latinsky | Vena hepatica |
| Gray | 680 |
Přítoky | Centrální žíly jaterních lalůčků |
Ústí do | dolní duté žíly, v. cava inferior |
Jaterní tepna, a. hepatica propria | |
| Prekurzor | Vitelinní žíly |
Větve jaterních žil a vrátnicové žíly se uvnitř jater proplétají jako prsty.[1][2] Pravá jaterní žíla odvádí krev z pravého jaterního laloku, ze sektorů V, VI a VII, střední jaterní žíla odvádí krev ze segmentů IV, V a VIII a levá jaterní žíla vychází z levého laloku a jeho segmentů II, III a IV. Zvláštní žilní odtok má ocasatý lalok, z něhož krev odtéká přímo od dolní duté žíly.[1]
Všechny tři jaterní žíly ústí do dolní duté žíly v blízkosti jejího vstupu do pravé síně srdce.[3]
Obrázky editovat
-
Podélný průřez jaterní žílou se vstupujícími centrálními žilami lalůčků -
Anechogenní ("černé") jaterní žíly na ultrazvuku jater a popis jednotlivých segmentů: segmenty II, IV, VIII, VI dle Couinauda; 1: pravá jaterní žíla; 2: střední jaterní žíla; 3: levá jaterní žíla; 4: dolní dutá žíla
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu jaterní žíla na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b c d DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5. Kapitola Gross Anatomy, s. 13. (anglicky)
- ↑ a b c Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot; autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. Kapitola Anatomy and Function, s. 3. (anglicky)
- ↑ Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. Kapitola Anatomy and Function, s. 2. (anglicky)
Literatura editovat
- Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot; autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. (anglicky)
- DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5. (anglicky)
