V-ATPáza

ATPázová pumpa

V-ATPáza (V1-VO ATPáza či též vakuolární H+-ATPáza) je ATPázová pumpa vyskytující se v buňkách všech eukaryotických organismů. Přenáší protony ("vodíkové kationty") přes buněčné membrány dovnitř různých vnitrobuněčných váčků či přes cytoplazmatickou membránu, čímž je okyseluje. Patří mezi protonové pumpy.

Stavba komplexu V-ATPázy

V-ATPáza se skládá z asi 14 proteinových podjednotek (některé z nich v několika kopiích), které vytváří sofistikovaný molekulární komplex o velikosti až 1 milion Daltonů. Díky své složitosti, uspořádání podjednotek a způsobu fungování je srovnávána s ATP syntázou, s níž patří do jedné rodiny ATPáz.[1]

V-ATPáza se vyskytuje např. na membráně endozómů, lysozómů či váčků Golgiho aparátu. Okyselení obsahu těchto váčků je zásadní pro správný průběh tzv. váčkového transportu a reguluje takové děje, jako je endocytóza, buněčná signalizace, vyměšování hormonů či uvolňování neuropřenašečů.[1] Např. po receptorem zprostředkované endocytóze V-ATPáza okyselí obsah endozómu, čímž způsobí rozvolnění komplexu ligand-receptor a následnou recyklaci receptoru zpět na membránu. Ke stejnému procesu dochází při doručování lysozomálních enzymů do endozómů pomocí manóza-6-fosfátového receptoru. Přímo v lysozómech je pak kyselé pH vytvářené V-ATPázou důležité pro degradaci proteinůlysozomální enzymy fungují optimálně právě v kyselém prostředí.[2]

Kromě váčků se vyskytuje také na cytoplazmatické membráně některých buněk, kde je zásadní pro remodelaci kostní tkáně, tvorbu (okyselování) moči v ledvinách či dozrávání spermií.[1]

Poruchy

editovat

V-ATPáza je životně důležitý gen, jehož znefunkčnění vede k úmrtí již během embryonálního vývoje.[1] Částečná dysfunkce V-ATPázy však může přispívat k různým onemocněním, jako je acidóza ledvinových tubulů, některé typy hluchoty či např. osteoporóza.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e OOT, Rebecca A.; COUOH-CARDEL, Sergio; SHARMA, Stuti. Breaking up and making up: The secret life of the vacuolar H+-ATPase. Protein Science. 2017-05-01, roč. 26, čís. 5, s. 896–909. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. ISSN 1469-896X. DOI 10.1002/pro.3147. (anglicky) 
  2. FORGAC, Michael. V-ATPases. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]