Výstřel (hlavňová zbraň)
Výstřel je pro hlavňovou palnou zbraň definován jako děj při kterém je v hlavni působením tlaku plynu urychlena střela, která je následně vypuzena ven z hlavně. [1] Vznik a tlak plynů je u palných zbraní vyvozen hořením výmetné náplně. U plynových zbraní může být stlačený plyn buď odebírán z předem natlakovaného zásobníku, nebo je použit vzduch stlačovaný až v průběhu výstřelu pohybem pístu ve válci.
Zkoumání výstřelu editovat
Jevy při pohybu střely v hlavni až do okamžiku kdy celá střela opustí hlaveň se zabývá vnitřní balistika.[2]. Výstřel samotný je z pohledu fyziky velmi extrémní děj probíhající ve velmi krátkém čase, za vysokých teplot a tlaků a je při něm dosahováno velkého zrychlení. I proto vnitřní balistika často využívá mimo teoretického aparátu i experimentálně určené empirické podklady.
Fáze výstřelu editovat
Výstřel je možné rozdělit do tří navazujících etap[1]:
- odpálení (od stisku spouště po zážeh hoření výmetné náplně)
- vývin rány (od zážehu výmetné náplně do okamžiku než se střela začne pohybovat)
- pohyb střely v hlavni (od začátku pohybu střely do okamžiku než střely opustí hlaveň)
Jiné náhledy editovat
Uvedené fáze výstřelu a definice pojmů vychází z názvosloví ČSN. V některých pramenech je pod pojem výstřel zahrnován i celý další let střely až do okamžiku jejího dopadu. [3] Podobně je některými autory k vývinu rány přidáván i pohyb střely v hlavni.
Hluk a zášleh výstřelu editovat
Hluk a zášleh jsou jevy patří k přechodové balistice. [4]. Jsou to jevy které jsou až důsledkem výstřelu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b ČSN 39 5002: Civilní střelné zbraně a střelivo. Termíny a definice
- ↑ Caras,J. : Střelivo do ručních palných zbraní, ARS-ARM Praha (1995) , ISBN 80-900833-8-2
- ↑ FRENZL, Ing. Jiří. Ruční palné zbraně. Uherský Brod: Střední škola - Centrum odborné přípravy technické, 2018. 241 s.
- ↑ PLANKA, Bohumil; A KOLEKTIV. Kriminalistická balistika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Pavel Čeněk, 2010. 660 s. ISBN 978-80-7380-036-9.