Václav Sedláček (politik)

český politik a odborář

Václav Sedláček (17. září 1878 Předklášteří[1]4. února 1972)[2][3][4], byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Václav Sedláček
Václav Sedláček
Václav Sedláček
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíMor.-slez. kř.-soc. str.
ČSL
SNJ

Narození17. září 1878
Předklášteří
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. února 1972 (ve věku 93 let)
Profesepolitik
CommonsVáclav Sedláček (politik)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Původním povoláním byl krejčovským dělníkem. Později se osamostatnil a stal ředitelem krejčovského družstva v Brně. Od roku 1896 byl členem Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany. Jako dělník spoluzaložil odborovou organizaci křesťanskosociálního dělnictva. Jako živnostník organizoval výrobní a hospodářská družstva a ustavil Svaz křesťansko-sociálních živnostníků českoslovanských, v jehož čele po mnoho let stál (později působil jako říšský předseda organizace lidových živnostníků a obchodníků). V letech 1919–1938 zastával post člena výkonného výboru ČSL.[3]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6]

Roku 1924 se uvádí jako ředitel zemského výrobního družstva kožešníků v Brně a předseda říšského svazu křesťansko sociálního živnostníků československých.[4] Podle údajů k roku 1935 byl profesí krejčím a viceprezidentem obchodní komory. Bydlel v Brně.[7]

Za druhé světové války byl roku 1942 jmenován velitelem protiletecké ochrany města Brna. Po válce se zcela stáhl z veřejného a politického života. Od roku 1948 žil v Tišnově jako důchodce. Počátkem 70. let se měl odstěhovat do Trocnova v jižních Čechách, kde se jeho stopy v dostupných pramenech ztrácejí.[3]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Předklášteří
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. 
  3. a b c PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 225
  4. a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 146. 
  5. Václav Sedláček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-18]. Dostupné online. 
  7. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat