Václav Sedláček (politik)
Václav Sedláček (17. září 1878 Předklášteří[1] – 4. února 1972)[2][3][4], byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Václav Sedláček | |
---|---|
Václav Sedláček | |
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1939 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mor.-slez. kř.-soc. str. ČSL SNJ |
Narození | 17. září 1878 Předklášteří Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. února 1972 (ve věku 93 let) |
Profese | politik |
Commons | Václav Sedláček (politik) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPůvodním povoláním byl krejčovským dělníkem. Později se osamostatnil a stal ředitelem krejčovského družstva v Brně. Od roku 1896 byl členem Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany. Jako dělník spoluzaložil odborovou organizaci křesťanskosociálního dělnictva. Jako živnostník organizoval výrobní a hospodářská družstva a ustavil Svaz křesťansko-sociálních živnostníků českoslovanských, v jehož čele po mnoho let stál (později působil jako říšský předseda organizace lidových živnostníků a obchodníků). V letech 1919–1938 zastával post člena výkonného výboru ČSL.[3]
V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6]
Roku 1924 se uvádí jako ředitel zemského výrobního družstva kožešníků v Brně a předseda říšského svazu křesťansko sociálního živnostníků československých.[4] Podle údajů k roku 1935 byl profesí krejčím a viceprezidentem obchodní komory. Bydlel v Brně.[7]
Za druhé světové války byl roku 1942 jmenován velitelem protiletecké ochrany města Brna. Po válce se zcela stáhl z veřejného a politického života. Od roku 1948 žil v Tišnově jako důchodce. Počátkem 70. let se měl odstěhovat do Trocnova v jižních Čechách, kde se jeho stopy v dostupných pramenech ztrácejí.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Předklášteří
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306.
- ↑ a b c PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 225
- ↑ a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 146.
- ↑ Václav Sedláček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-18]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Sedláček na Wikimedia Commons
- Projev Václava Sedláčka v Národním shromáždění roku 1936