Václav Samuel Hlaváček
Václav Samuel Hlaváček (1610 Praha – 1660 Praha)[1] byl člen významné rodiny Hlaváčků,[2] pražský měšťan a radní Nového Města pražského. Původně člen české utrakvistické církve, později římský katolík, který na konci třicetileté války v roce 1648 patřil k organizátorům obrany pražského souměstí během obléhání Švédy.
| Václav Samuel Hlaváček | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava na Zderaze -
místo křtu V. S. Hlaváčka | |
| Narození | 1610 Praha  České království |
| Úmrtí | 1660 Praha České království |
| Povolání | politik |
| Znám jako | člen rodiny Hlaváčků radní Nového Města pražského osobnost třicetileté války. |
| Titul | vladyka |
| Choť | Anna + Alžběta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Narodil se roku 1610 na Novém Městě pražském v rodině Matěje a Anny Hlaváčkových, pokřtěn byl v tehdy utrakvistickém kostele sv. Václava na Zderaze. Náležel k cechu novoměstských plavců (vorařů), v němž obchodoval se dřevem.[3] Již roku 1624, v době pobělohorské, přestoupil ke katolictví a byl přijat mezi novoměstské měšťany, v letech 1626 až 1658 byl radním Nového Města pražského, kde vlastnil několik domů.[3] Například roku 1625 koupil dům se zahradou poblíž farního kostela sv. Vojtěcha, roku 1631 tzv. Písákovský dům a ještě v roce 1652 tzv. Zemanovský dům.[4]
Církevně-politické působení editovat
Dne 27. dubna 1647 se jako podporovatel kapucínů sešel v Praze s kardinálem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu, arcibiskupem pražským, který se o této události zmínil ve svém deníku.[5] Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 se jako novoměstský radní aktivně podílel na obraně města, přičemž římský císař a český král Ferdinand III. Habsburský jej listinou z 3. května 1649 povýšil dědičně do vladyckého stavu a udělil mu erb.[6][7] [8]
Rodina editovat
Byl také společně s manželkou Annou podporovatelem františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné a kapucínského kláštera u sv. Josefa na Novém Městě pražském. S druhou manželkou Alžbětou měl dcery Zuzanu, Annu a Dorotu. V majetku rodiny byla část vltavského břehu se skladem dřeva. Zatímco se Václav Samuel (stejně jako jeho starší bratr Martin) profiloval jako horlivý katolík, jeho mladší bratr Jan Hlaváček, hlásící se k české utrakvistické církvi, odešel raději z Nového Města pražského a jako tajný nekatolík žil v Chýnici u Prahy, kde se narodil jeho syn Vít a roku 1673 pak vnuk Jan.[9] Po obměně novoměstské rady v roce 1658 již Václav Samuel Hlaváček mezi radními nefiguruje a záhy poté zemřel.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MENDELOVÁ, Jaroslava. Třicetiletá válka a Nové Město pražské (1620-1650). Pražský sborník historický 31. [s.l.]: [s.n.], 2000. S. 177.
- ↑ MENDELOVÁ, Jaroslava. Rada Nového Města pražského v letech 1600-1650. Pražský sborník historický 29. [s.l.]: [s.n.], 1996. S. 176–177.
- ↑ a b Pražský sborník historický - svazek 31 [online]. Michiganská univerzita: Orbis, 2000 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Nakl. Lidové Noviny, 1996. ISBN 80-7106-133-6. S. 976.
- ↑ KELLER, Katrin. Die Diarien und Tagzettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach (1598-1667). Wien: Böhlau, 2010. ISBN 978-3-205-78461-6. S. 31. (německy)
- ↑ HALEK, Vitezslav; MARTIN, Josef; MIKOWEC, Ferdinand Bretislav. Lumir: Belletristicky tydennik [online]. S.879: Jerabek, 1854 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Sbornik vedecky musea kralovstvi Ceskeho ... (Wissenschaftlicher Sammler des Königl. böhmischen Museums. Hist. -philol. philos. Abtheilung) [online]. Rakouská národní knihovna S.12: Greger, 1870, rev. 2016-08-10 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan. Praha 1648. Nobilitační listiny pro obránce pražských měst roku 1648. Praha: VR Atelier, 2001. ISBN 80-238-8053-5. S. 275.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.