UICC je v telekomunikacích označení pro čipovou kartu[Pozn 1] používanou v mobilních telefonech v sítích GSM a UMTS, běžně označovanou názvem SIM karta. UICC zajišťuje integritu a bezpečnost různých druhů osobních dat; typicky má kapacitu několik stovek kilobytů.[1]

Čipová karta používaná v mobilních telefonech GSM

V GSM síti UICC obsahuje SIM aplikaci, v síti Universal Mobile Telecommunications System obsahuje USIM aplikaci. UICC může obsahovat několik aplikací, díky čemuž je možné používat stejnou kartu pro přístup k síti GSM i UMTS, přičemž zároveň poskytuje úložný prostor pro telefonní seznam a jiné aplikace. Do GSM sítě je možné přistupovat i pomocí USIM aplikace a do UMTS sítě pomocí SIM aplikace s mobilní terminály připravil pro toto. Pro služby IMS v UMT release 5 je nutná nová aplikace, IP multimédia Services Identity Module (ISIM). Telefonní seznam je zvláštní aplikace, která není součástí žádného modulu účastnické identity.

Pro práci v síti cdmaOne/CDMA2000 (“CDMA“) UICC obsahuje CSIM aplikaci, spolu s aplikacemi 3GPP USIM a SIM. Karta se všemi třemi aplikacemi se nazývá removable user identity card (vyměnitelná karta identity uživatele) neboli R-UIM. R-UIM karta může být tedy vložena do mobilního telefonu CDMA, GSM nebo UMTS a bude fungovat ve všech případech.

V sítích 2G byla SIM karta a SIM aplikace byly bound současně, takže „SIM karta“ mohlo znamenat fyzickou kartu nebo jakoukoli fyzickou kartu se SIM aplikací. V sítích 3G není správné mluvit o USIM kartě, CSIM kartě nebo SIM kartě, protože jde o tři aplikace běžící na UICC kartě.

UICC smart karta obsahuje CPU, paměti ROM, RAM, EEPROM a obvody rozhraní. Nejstarší verzí byla IEC 7810 ID-1 smart karta plné velikosti (85 × 54 mm). Postupně s miniaturizací telefonů bylo vytvořeno několik verzí karet, počínaje velikostí 25 × 15 mm (ISO/IEC 7810 ID-000) na obrázku.

Díky tomu, že je slot pro kartu standardizovaný, může účastník snadno přenést svůj mobilní účet a telefonní číslo z jednoho telefonu do druhého. Přitom přenese také svůj telefonní seznam a textové zprávy. Podobně obvykle účastník může změnit mobilního operátora vložením UICC karty jiného mobilního operátora do svého telefonu. Nicméně ono není vždy možné protože někteří mobilní operátoři znemožňují, aby telefony, které prodávají, byly používány v síti konkurenčních mobilních operátorů. Toto opatření se nazývá SIM lock.

Použití a obsah karty lze chránit pomocí PIN kódů. Kód PIN1 slouží ke zpřístupnění normálních funkcí telefonu. Další kód, PIN2, může být nastaven, zpřístupňuje použití speciálních funkcí (jako omezení volání jen na zvolená čísla). Kódy PUK1 (Personal unblocking code), příp. PUK2 se používají pro vymazání kódu PIN1, příp. PIN2.

V konfiguraci UICC je standardizovaná integrace frameworků ETSI a Application management of GlobalPlatform.[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Oficiální definice UICC je v dokumentu ETSI TR 102 216,ETSI TR 102 216 kde je UICC definována jako „čipová karta, která vyhovuje specifikaci vytvořené a udržované projektem ETSI Smart Card Platform“. Definice navíc obsahuje poznámku, která uvádí, že „UICC není ani zkratka ani akronym.“

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universal integrated circuit card na anglické Wikipedii.<references> [3]

  1. ASIF, Saad Z., 2011. Next Generation Mobile Communications Ecosystem. [s.l.]: John Wiley & Sons. ISBN 1119995817. S. 306. 
  2. ERICSSON, Daniel. The OTA Platform in the World of LTE [online]. Giesecke & Devrient, leden 2011 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  3. ETSI TR 102 216 [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.