Husté vazivo

(přesměrováno z Tuhé vazivo)

Husté (někde uváděno také jako tuhé) vazivo je typ kolagenního vaziva kategorie pojivových tkání. Vzniká ze zárodečného mezenchymu[2] všude tam, kde na něj budou působit tahové a tlakové síly.[3]

Husté kolagenní vazivo neuspořádaného (plsťovitého) typu ve škáře. Popis: kolagenová vlákna, fibroblasty, méně mezibuněčné hmoty. Funkce: podpora.[1] Řez kůží, barveno hematoxylinem a eosinem.
Husté kolagenní vazivo uspořádaného (provazcovitého) typu ve šlaše. Popis: kolagenová vlákna v paralelních snopcích, dlouhé řady fibroblastů, málo mezibuněčné hmoty. Funkce: tah, pružnost.[1] Řez šlachou, barveno hematoxylinem a eosinem.

Popis a stavbaEditovat

V hustém vazivu převažuje vláknitá hmota kolagenních vláken[4] nad množství volných buněk a amorfní buněčné hmoty,[5] fixními buňkami jsou drobné polygonální fibrocyty zasahující svými výběžky mezi vlákna kolagenní a ojediněle i elastická.[2] Je méně ohebné, ale zato daleko více odolává mechanickým stresům.[4] Podle uspořádání kolagenních vláken se dělí na dva typy:

Neuspořádané (plsťovité) vazivoEditovat

Diferencuje se v místech, kde převažuje tah v různých směrech, kolagenní vlákna se mezi sebou plsťovitě[2] proplétají, fibrocytů je jen minimum a jsou zatlačeny do pozadí[3] mezi svazky vláken.[2]

Uspořádané (provazcovité) vazivoEditovat

Vytváří se tam, kde na kolagenní vlákna působí tah pouze v jednom směru, skládá se z paralelně seřazených kolagenních vláken vytvářejících snopce, mezi kterými jsou sloupovitě za sebou vmezeřeny fibroblasty.[3]

Lokalizace a funkceEditovat

Oba typy hustého vaziva najdeme na namáhaných místech.

Neuspořádané (plsťovité) vazivoEditovat

Tvoří hlubší vrstvu kůže, tzv. škáru (dermis),[2] kvůli dobré odolnosti vůči tlaku také bělimu oka, vazivové obaly četných orgánů[3] (fibrózní blány, fascie) a podílí se na stavbě cévních stěn a zacelování ran.

Uspořádané (provazcovité) vazivoEditovat

Tvoří šlachy a vazy,[3] kterým jejich bělavou barvu a odolnost v tahu propůjčuje právě kolagen.[4] Dále se vyskytuje ve fibrózních blanách a lamelovém vazivu (stroma rohovky oka).

Existuje také tzv. elastické vazivo (hlasové vazy). V kombinaci s kolagenním vazivem vytváří provazcovité vazivo s převahou síťovitě pospojovaných elastinových vláken. Vyskytuje se v místech pružných spojů – stěn tepen, zvláštním příkladem jsou meziobratlové ploténky, kde obsah je tvořen neuspořádaným vazivem a obal uspořádaným.

Složky hustého kolagenního vazivaEditovat

Vazivo obecně je pojivová tkáň složená z buněk a mezibuněčné hmoty obsahující vazivová vlákna a amorfní hmotu (pojmenovanou podle toho, jak působí pod světelným mikroskopem) a látky krevního oběhu.

BuňkyEditovat

Buňky jsou heterogenní složkou vaziva, jejichž diferenciace na různé morfologické struktury a funkci je způsobena specializací vazivové tkáně. Buňkami v hustém vazivu jsou především fibrocyty, které řadíme mezi tzv. fixní (usedlé) buňky.[4]

Amorfní buněčná hmotaEditovat

Jde o viskózní, bezbarvou hmotu s vysokým obsahem vody vyplňující prostor mezi buňkami a vlákny. Je složena z glykosaminoglykanů, proteoglykanů a multiadhezivních glykoproteinů.

Glykosaminoglykany jsou polymery složené z disacharidových jednotek, jsou syntetizované fibroblasty jako kovalentní posttranslační modifikace proteinů označovaných jako proteoglykany. Jedním z glykosaminoglykanů je kyselina hyaluronová, která je silně hydrofilní, dokáže vázat vodu a je hojně zastoupená v rosolovitém vazivu.

Multiadhezivní glykoproteiny stabilizují mezibuněčnou hmotu vaziva a připojují povrch buněk ke složkám mezibuněčné hmoty. Např. fibronektin je velký glykoprotein produkovaný fibroblasty a epitelovými buňkami, který se váže na buňky pomocí integrinu a významně se tak podílí na adhezi a migraci buněk. Má vazebná místa nejen pro integriny, ale také pro kolageny, fibrin, heparin a heparan sufát.[4]

Kolagenní vláknaEditovat

Jsou to vlákna složená z fibril tvořených kolagenem typu I a jejich průměr závisí na počtu fibril (1 – 20 µm). Vlákna jsou velice pevná a odolná tahu i tlaku.[4]

Velmi sporadicky se v hustém kolagenním vazivu vyskytují také elastická vlákna zajišťující pružnost. Mají schopnost protáhnout se až o 50 % své délky.[4]

Histologie, vizualizaceEditovat

Kolagen je eosinofilní, barví se kyselými barvivy, např. eosinem, anilinovou modří, světlou zelení, AZANem, pikrofuchsinem (Weingert van Giesonova metoda) nebo šafránem.

ReferenceEditovat

  1. a b C. Starr, B. McMillan, HUMAN BIOLOGY, 9th edition, Brooks/Cole Cengage Learning, 2012, Belmont, CA, USA, ISBN 978-0-8400-6166-9
  2. a b c d e Histologie, Vladimír Ptáček, dostupné ONLINE
  3. a b c d e Medicínský atlas Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, dostupný ONLINE Archivováno 17. 2. 2011 na Wayback Machine
  4. a b c d e f g L. C. Jonqueira, J. Carneiro, R. O. Kelley, ZÁKLADY HISTOLOGIE, 7. edice, 1997, Jinočany, Czech Republic, ISBN 80-85787-37-7
  5. Biomechanika - studijní materiály, ZČU v Plzni, dostupné ONLINE