Tramvajová trať v ulici U Prašného mostu

tramvajová trať v Praze

Tramvajová trať v ulici U Prašného mostu (mezi dnešními zastávkami Pražský hrad a Prašný most) byla 110 m dlouhá manipulační kolej, která v letech 1910–1913 spojovala trať vedoucí kolem Pražského hradu s tratí ke střešovické vozovně. Byla nejstrmější tramvajovou tratí v historii pražské tramvajové sítě. V roce 1913 byla nahrazena spojkou v ulici U Brusnice.

Manipulační tramvajová trať
Pražský hrad – Prašný most
Pohled od křižovatky Pražský hrad
Pohled od křižovatky Pražský hrad
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Tramvajová síť Tramvajová doprava v Praze
Provozovatel dráhy Dopravní podnik hl. m. Prahy
Datum otevření 22. prosince 1911
Datum uzavření 26. ledna 1913
Technické informace
Počet stanic 0
Délka 0,2 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Maximální sklon 101,9 ‰[1]
Počet kolejí 2
Průběh trati
Legenda
min
(ul. U Prašného mostu)
ul. Mariánské hradby / Jelení ul.
Trať Malostranská – Pohořelec
(stoupání až 101,9 ‰)
čára potravní daně
Trať Hradčanská – Malovanka
Trať směr Vítězné náměstí (1926)
(Svatovítská ul.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Spojovací manipulační kolej byla zřízena 30. ledna 1910 současně s novou tramvajovou tratí Klárov – Královský Hrad. Spojovala ji s tratí ke střešovické vozovně, která byla zprovozněna 24. října 1909. Spojovací trať překračovala čáru potravní daně.

Po prodloužení horní trati od Hradu přes Nový Svět na Pohořelec (22. prosince 1911) se horní napojení spojky stalo problematickým, protože tramvaj vyjíždějící ze spojky na trať musela ve směru na Pohořelec jet až ke kolejovému přejezdu po protisměrné koleji.

26. ledna 1913 byla manipulační spojka zrušena a téhož dne ji nahradila nově zprovozněná spojka v ulici U Brusnice.

Popis editovat

Byla nejstrmější tramvajovou tratí v historii pražské tramvajové sítě, podélný sklon dosahoval v nejhořejší části až 101,9 ‰ (českým rekordem však byla trať v Lidické ulici v Jablonci nad Nisou, kde 65 let jezdily úzkorozchodné tramvaje úsekem se sklonem 108,5 ‰).[1]

Související články editovat

Externí odkazy a literatura editovat

Reference editovat

  1. a b Pavel Fojtík: Jede tramvaj s kopečka… DP Kontakt 2/2004 (Portable Document Format, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 2–3