Tradiční analogový telefonní systém

Název tradiční nebo analogový telefonní systém se používá v češtině jako ekvivalent anglického výrazu Plain ordinary telephone servicePOTS, který označuje telefonní službu určenou k přenosu hlasu, která dlouhou dobu představovala (a v některých zemích stále představuje) základní formu připojení soukromých (bytových) i firemních účastníků do telekomunikačních sítí. Dřívější označení Post Office Telephone Service/System se ve většině zemí po oddělení telefonních firem od státních poštovních organizací přestalo používat. V České republice, případně v bývalém Československu se POTS z velké části překrývá s pojmem Jednotná telefonní síť (JTS).

Označení tradiční odráží fakt, že tato základní telefonní služba je dostupná prakticky od zavedení veřejného telefonního systému koncem 19. století i v době pokročilejších forem telefonie jako je ISDN, mobilních telefonů a VoIP. Základní služba nedoznala z pohledu běžného uživatele velkých změn bez ohledu na to, že komunikační okruhy veřejných telefonních sítí se průběžně modernizují v souladu s pokrokem v digitálních komunikacích (zavedení tónové volby, elektronických ústředen, optických kabelů); nicméně kromě zlepšení kvality zvuku je většina změn pro běžného účastníka prakticky nepozorovatelná.

Poskytované službyEditovat

Tradiční telefonní systém zahrnuje:

Mnoho doplňkových služeb začalo být dostupné pro telefonní účastníky v souvislosti digitalizací telefonních ústředen během 70. a 80. let dvacátého století:

Díky velkému rozšíření tradiční telefonní sítě byly nové formy komunikačních zařízení jako modemy a faxy navrhovány tak, aby byly schopny přenášet digitální informace přes tradiční telefonní síť.

Signalizace na účastnickém vedeníEditovat

Ve většině případů je funkce účastnického vedení (tak zvané místní smyčky) sloužící pro připojení telefonního přístroje k ústředně prakticky nezměněna a zůstává kompatibilní s telefony s pulzní volbou, přestože její používání sahá k začátku 20. století.

Účastnické vedení z místní ústředny nebo koncentrátoru je obvykle tvořeno jedním párem kroucené dvoulinky a na straně účastníka je zakončeno konektorem RJ11. Z ústředny je obvykle je napájeno stejnosměrným napětím −48 až 60 V zálohovaným pomocí rozsáhlé sady baterií (zapojených sériově) a v některých případech i elektrickým generátorem, který zajišťuje funkčnost telefonních linek i během delších výpadků elektrické sítě. Účastnické vedení má typicky odpor okolo 300 ohmů, a nemůže ohrozit zdraví a život lidí (přestože zkratování vedení může způsobit nepříjemný pocit).

SpolehlivostEditovat

Přes své omezené schopnosti, malou šířku pásma a žádnou podporu mobility poskytuje tradiční telefonní síť vyšší spolehlivost než ostatní telefonní systémy (mobilní telefony, VoIP, atd.). Mnoho telefonních společností usiluje o dosažení dostupnosti oznamovacího tónu ve více než 99.999% případech zvednutí telefonu. Je to v marketingu a inženýrských srovnáních často citovaný standard nazývaný pětidevítková dostupnost nebo spolehlivost. Znamená, že po zvednutí mikrotelefonu není linka dostupná (obsazeno, porucha, apod.) pro volání nejvýše 5 minut za rok.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plain old telephone service na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat