Otevřít hlavní menu

Tržní pramen

karlovarský minerální pramen
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.

Tržní pramen je pátý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části města. Umístěn je na Tržní kolonádě, jeho teplota je 62 °C a vydatnost 4,9 litrů/min. Je volně přístupný.

5. Tržní pramen
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Objevení 1838
První záchyt 1838
Teplota 62 oC
Vydatnost 4,9 l/min.
Obsah CO2 500 mg/l
Ostatní
Typ teplý minerální pramen
Přístupnost volně přístupný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Historické tržiště pod Zámeckou věží je místo, kde již v 16. století stávaly první karlovarské lázně. Též je to jedno z míst, kde se odpradávna objevovaly a opět ztrácely divoké termální prameny. Tržní pramen byl objeven v roce 1838, když zde probíhaly stavební práce. Vyvěral na úpatí Zámecké věže z 15 cm široké trhliny v žíle vřídlovce uzavřené v žule.[1] Od svého prvního záchytu se několikrát ztratil a opět objevil.[2][3] Pravděpodobně to způsobovaly pukliny v podloží, kvůli kterým mohly unikat plyny. V roce 1840 v důsledku prací na Vřídle zapadl vývěr Tržního pramene tak, že se muselo přepracovat jímání a pečlivě utěsnit všechny okolní menší divoké vývěry. Podobné úsilí bylo nutné v následujících letech ještě několikrát vyvinout, neboť vývěr byl velmi nestálý.[1]

Pramen byl trvale zachycen až po provedení hloubkových vrtů a poté byl jímán v přízemí domu Marktbrunn. V sousedství domu byla roku 1883 postavena dřevěná kolonáda (podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda FellneraHermanna Helmera). Roku 1904 byl dům Marktbrunn zbořen (pro poškození velkou povodní roku 1890) a na místě strženého domu byla přistavěna další část dřevěné kolonády, která zastřešila i Tržní pramen. Ten musel však být pod úrovní kolonády, scházelo se k němu po točitém schodišti.

Současný stavEditovat

Pramen vyvěrá ve střední části Tržní kolonády v prostoru půlkruhové apsidy. Je zachycen vrtem v hloubce 38 metrů, což umožnilo jeho vyvedení nad úroveň podlahy kolonády.[4] Dosahuje teploty až 62 °C, má vydatnost 4,9 litrů/min., obsah CO2 je díky vysoké teplotě nižší, 500 mg/litr.[3] Pro pramen je charakteristická intermitence, tedy přerušovaný výtok, způsobovaný silným spontánním proplyněním zdroje.[1]

Kromě Tržního pramene vyvěrají na stejné kolonádě dva další minerální prameny – Karla IV.Zámecký dolní. Původně míněné provizorium stavby Fellnerovo–Helmerovy kolonády se časem stalo kulturní památkou. V letech 1991–1992 byla pak původní konstrukce Tržní kolonády nahrazena věrnou kopií.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 29-30. Dostupné online. (čeština)
  2. VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24-30. 
  3. a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Tržní pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – Tržní kolonáda | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazyEditovat