Tiberius Coruncanius

římský konzul a vojenský velitel, první plebejský pontifex maximus

Tiberius Coruncanius († 243 př. n. l.) byl konzul římské republiky v roce 280 př. n. l. Byl vojenským velitelem, který vedl bitvy proti Pyrrhovi z Epiru. Jejich výsledky daly vzniknout obratu Pyrrhovo vítězství. Byl prvním pontifexem maximem z řad plebejů.

Tiberius Coruncanius
Narození311 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí243 př. n. l. (ve věku 67–68 let)
Povolánístarořímský politik a starořímský voják
DětiCaius Coruncanius[1]
Funkceřímský konzul (280 př. n. l.)
římský senátor
Římský diktátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Předpokládá se, že Coruncanius pocházel z Tuscula.[2]

Poprvé byl zvolen konzulem v roce 280 př. n. l. a vedl výpravu do Etrurie proti etruským městům. Když Pyrrhus z Epiru napadl Itálii a porazil římské legie v bitvě u Herakleie, byly Tiberiovy legie odvolány do Říma, aby posílily obranu římského území.

V roce 254 nebo 253 př. n. l. se stal první plebejským pontifexem maximem, neboli hlavním knězem římské republiky. Tuto pozici předtím zastávali výhradně patricijové.

Zemřel v roce 243 př. n. l. Jeho nástupcem se stal další plebejec, Lucius Caecilius Metellus.

Význam

editovat

Byl prvním, kdo veřejně přednášel právo.[3] Jeho veřejné právní přednášky vedly k vytvoření právních konzultantů (jurisprudentes), kteří nebyli kněžími.

Je možné, že jako první plebejský pontifex maximus Coruncanius umožnil veřejnosti a studentům práva účastnit se svých konzultací, při kterých poskytoval právní rady občanům. Tyto konzultace se pravděpodobně konaly mimo kolegium pontifiků, a byly tak přístupné všem zájemcům. Tímto způsobem se stal prvním učitelem římského práva.[2]

Nezachovaly se žádné jeho spisy.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiberius Coruncanius na anglické Wikipedii.

  1. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2024-08-05].
  2. a b Republican Jurists [online]. Oxford University Press [cit. 2022-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-22. 
  3. George Long article, p. 655 of A Dictionary of Greek and Roman Antiquities by William Smith. John Murray, London 1875.

Externí odkazy

editovat