Thur (Rýn)

Thur je řeka ve východní části Švýcarska. Délka jejího toku je 135 km. Plocha povodí měří 1760 km². Je druhým největším švýcarským přítokem Rýna, jehož průtok v místě vtoku navyšuje o více než 10 %.

Thur (přítok Rýna)
Charakteristické kamenné řečiště řeky s vysokohorským zdrojem
Charakteristické kamenné řečiště řeky s vysokohorským zdrojem
Základní informace
Délka toku135 km
Plocha povodí1760 km²
Průměrný průtok47 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Rýn
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh tokuEditovat

Thur pramení v nadmořské výšce 2035 m na jihozápadním svahu hory Säntis. [1]Na cestě vysokohorskou roklí překonává četné peřeje a vodopády, z nichž vynikají dva o výšce 10 a 13 a jsou známy jako Thurské vodopády. V těchto místech má průměrný průtok 830 l/s. Od pramene nese název Säntisthur a po soutoku s protilehlým horským potokem Wildhauserthur u sídla Unterwasser nese již název Thur. V těchto místech se tok řeky obrací na sever, obtéká ze západní části masiv Appenzellských Alp a po zhruba třetině toku se vydává severozápadním směrem k Rýnu. Ústí v nadmořské výšce 345 metrů v místech ukončení vzedmutí hladiny Rýna vodním dílem Eglisau-Glattfelden.

V první třetině toku protéká typickým horským kamenitým korytem s přirozenou rezervou pro pravidelné jarní i náhlé letní povodně. Ve druhé třetině přechází v širší údolní nivy s meandry ve štěrkopískovém podkladu, v závěru toku v náhorní ploše získává charakter typického toku lužní oblasti.

Z celkové délky 135 kilometrů 68 km toku probíhá v kantonu St. Gallen , 42 km v kantonu Thurgau a 19 km v kantonu Curych.  Z celkového povodí 1760 km² připadá 30 % na zalesněnou, 60 % na zemědělskou a 9 % na zastavěnou oblast.

Přehled hlavních přítoků
název břeh délka toku

km

plocha povodí

km2

průměrný průtok

m3/s

odtokový koeficinet

l/(s km²)

Wissthur levý 8,5 17,6 1,01 57,4
Luteren pravý 10,4 29 1,49 51,1
Necker pravý 32 125 4,57 36,6
Uze pravý 7,3 12,6 0,24 19,6
Glatt pravý 24 91 2,26 24,9
Sitter pravý 59 340 10,2 39,1
Kemme pravý 19 18,7 0,6 12,7
Seebach pravý 7,6 35,04 0,4 11,7
Murg levý 34 213,45 4,05 19,0

Hydrologická charakteristikaEditovat

Třetina plochy povodí je tvořena horskými a vysokohorskými oblastmi s vysokými ročními i denními úhrny srážek, v pramenné oblasti až 2 400 mm ročně a přes 800 mm denně. Odtokový koeficient na třetině povodí přesahuje 40 l/(s.km2). V 19. století byla značná část toku ve středním a dolním povodí uměle napřímena a prohloubena, což urychlilo strmost povodňových vln. V povodí neexistují výrazné přírodní ani umělé akumulační členy, lijáky na kterémkoli přítoku způsobují rychlou odezvu na hlavním toku. Poměr kulminační hodnoty a příslušného denního průměru bývá více než dvojnásobný.[2]

Pravděpodobné hodnoty povodní pro jednotlivá návratová období (m3/s)
2 roky 5 let 20 let 30 let 50 let 100 let
572 727 819 943 996 1065

Maximální zaznamenaný průtok je 1129 m3/s z roku 1999.

Lidská činnostEditovat

Vzhledem k častému a silnému rozvodňování rozvíjelo se osídlení na menších přítocích. Řeka Thur nikdy neměla význam říční dopravní cesty. Po loukách podél horního toku vedla do začátku 19. století mezková cesta. V údolí řeky vede mezi Wildhausem a Rüdlingenem 160 km dlouhá turistická trasa Thurweg.

Celkové řeku překonává 131 mostů, z toho 88 mostů silničních, 33 mostů pro chodce a 9 železničních mostů. Řeku překonala již římská silnice ve směru od Winterthuru k Phynu. Písemně jsou zmiňovány poprvé mosty v Andelfingenu (1354), Schwarzenbachu (1453) a Lütisburgu (1460)[3]. V roce 1487 byl postaven osmi obloukový kamenný most poblíž Bischofszellu.

Na řece nebyla vystavěna větší energetická díla. Výkony nejvýznamnějších vodních elektráren nepřesahují 2 MW.

V době vyšších vodních stavů je řeka sjížděna ve vyšších úsecích toku s obtížností WW II se dvěma úseky WW III.[4]

Sportovní rybolov je rozšířen podél celého toku. V horní třetině toku se nalézají vyhlášené pstruhové revíry, v celé střední a dolní části se nalézají atraktivní úseky pro lov lipana. Od roku 2015 dochází v letních měsících na horním toku pod Bütschwilem k hromadnému úhynu pstruhů potočních.[5] Ztráty na plůdku dosahují až 90 %. Neznámé onemocnění či otrava postihují játra. Intensivní výzkum na Universitě v Bernu podpořil ještě výzkum v Bavorsku, neboť stejný problém se objevil na německé řece Iller. Ve zprávě z roku 2019 se vylučují jako příčina mikroorganismy i plísně a za původce onemocnění byla určena otrava neznámou látkou. Vzhledem k migračním schopnostem pstruha nelze přesně lokalizovat zdroj.

Revitalizační projektyEditovat

Narovnání a prohloubení koryta v 19. století v konečném důsledku způsobilo ve 20. století opakované záplavy především na středním a dolním toku. Během povodní v letech 1910, 1965, 1977 a především v roce 1978, došlo k poškození i zborcení jezů.[3] V roce 1979 vznikly projekty na navrácení řeky Thur do původních meandrů za účelem zploštění povodňových vln. O zodpovědnost i financování se podělily dotčené kantony St. Gallen, Thurgau a Curych. Projekt byl realizován v letech 1983-2005. Na akce na středním toku navázal v roce 2007 projekt protipovodňové ochrany na posledním úseku řeky. Bylo vybagrováno koryto na soutoku s Rýnem a vybagrovaný štěrk rozvezen podél řečiště řeky Thur. [6]Byly uvolněny zábrany v náspech původních úprav za účelem možnosti vzniku slepých ramen a povodňového rozlivu v lužní krajině. V roce 2019 byla obnovena původní niva lužní náplavové oblasti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Geoportal. www.geoportal.ch [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  2. Přehled průtoků [online]. Andelfingen: BAFU, 2016 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  3. a b Thur. hls-dhs-dss.ch [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  4. River Running (Thur) – two elements [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  5. HÄUSLER, Andrea. REGION: Forellensterben gibt Rätsel auf. St.Galler Tagblatt [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  6. RECON_ADMIN. RECONECT [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat