Thur (Rýn)
Thur je řeka ve východní části Švýcarska. Délka jejího toku je 135 km. Plocha povodí měří 1760 km². Je druhým největším švýcarským přítokem Rýna, jehož průtok v místě vtoku navyšuje o více než 10 %.
| Thur (přítok Rýna) | |
|---|---|
 Charakteristické kamenné řečiště řeky s vysokohorským zdrojem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 135 km |
| Plocha povodí | 1760 km² |
| Průměrný průtok | 47 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Appenzellské Alpy | |
| Ústí | |
| do Rýna | |
| Protéká | |
 Švýcarsko | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Rýn | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku editovat
Thur pramení v nadmořské výšce 2035 m na jihozápadním svahu hory Säntis. [1]Na cestě vysokohorskou roklí překonává četné peřeje a vodopády, z nichž vynikají dva o výšce 10 a 13 a jsou známy jako Thurské vodopády. V těchto místech má průměrný průtok 830 l/s. Od pramene nese název Säntisthur a po soutoku s protilehlým horským potokem Wildhauserthur u sídla Unterwasser nese již název Thur. V těchto místech se tok řeky obrací na sever, obtéká ze západní části masiv Appenzellských Alp a po zhruba třetině toku se vydává severozápadním směrem k Rýnu. Ústí v nadmořské výšce 345 metrů v místech ukončení vzedmutí hladiny Rýna vodním dílem Eglisau-Glattfelden.
V první třetině toku protéká typickým horským kamenitým korytem s přirozenou rezervou pro pravidelné jarní i náhlé letní povodně. Ve druhé třetině přechází v širší údolní nivy s meandry ve štěrkopískovém podkladu, v závěru toku v náhorní ploše získává charakter typického toku lužní oblasti.
Z celkové délky 135 kilometrů 68 km toku probíhá v kantonu St. Gallen , 42 km v kantonu Thurgau a 19 km v kantonu Curych. Z celkového povodí 1760 km² připadá 30 % na zalesněnou, 60 % na zemědělskou a 9 % na zastavěnou oblast.
| název | břeh | délka toku
km |
plocha povodí
km2 |
průměrný průtok
m3/s |
odtokový koeficinet
l/(s km²) |
|---|---|---|---|---|---|
| Wissthur | levý | 8,5 | 17,6 | 1,01 | 57,4 |
| Luteren | pravý | 10,4 | 29 | 1,49 | 51,1 |
| Necker | pravý | 32 | 125 | 4,57 | 36,6 |
| Uze | pravý | 7,3 | 12,6 | 0,24 | 19,6 |
| Glatt | pravý | 24 | 91 | 2,26 | 24,9 |
| Sitter | pravý | 59 | 340 | 10,2 | 39,1 |
| Kemme | pravý | 19 | 18,7 | 0,6 | 12,7 |
| Seebach | pravý | 7,6 | 35,04 | 0,4 | 11,7 |
| Murg | levý | 34 | 213,45 | 4,05 | 19,0 |
-
Säntisthur -
Po soutoku pod Unterwasser -
Nad Nesslau -
Střední tok v Thurgau -
Vysoký stav na středním toku -
Před ústím do Rýna -
Soutok s Rýnem
_098.JPG)
Hydrologická charakteristika editovat
Třetina plochy povodí je tvořena horskými a vysokohorskými oblastmi s vysokými ročními i denními úhrny srážek, v pramenné oblasti až 2 400 mm ročně a přes 800 mm denně. Odtokový koeficient na třetině povodí přesahuje 40 l/(s.km2). V 19. století byla značná část toku ve středním a dolním povodí uměle napřímena a prohloubena, což urychlilo strmost povodňových vln. V povodí neexistují výrazné přírodní ani umělé akumulační členy, lijáky na kterémkoli přítoku způsobují rychlou odezvu na hlavním toku. Poměr kulminační hodnoty a příslušného denního průměru bývá více než dvojnásobný.[2]
| 2 roky | 5 let | 20 let | 30 let | 50 let | 100 let |
|---|---|---|---|---|---|
| 572 | 727 | 819 | 943 | 996 | 1065 |
Maximální zaznamenaný průtok je 1129 m3/s z roku 1999.
Lidská činnost editovat
Vzhledem k častému a silnému rozvodňování rozvíjelo se osídlení na menších přítocích. Řeka Thur nikdy neměla význam říční dopravní cesty. Po loukách podél horního toku vedla do začátku 19. století mezková cesta. V údolí řeky vede mezi Wildhausem a Rüdlingenem 160 km dlouhá turistická trasa Thurweg.
Celkové řeku překonává 131 mostů, z toho 88 mostů silničních, 33 mostů pro chodce a 9 železničních mostů. Řeku překonala již římská silnice ve směru od Winterthuru k Phynu. Písemně jsou zmiňovány poprvé mosty v Andelfingenu (1354), Schwarzenbachu (1453) a Lütisburgu (1460)[3]. V roce 1487 byl postaven osmi obloukový kamenný most poblíž Bischofszellu.
-
Kamenný mostek u Steinu -
Dřevěný mostek u Neu St. Johann -
Most u Krummenau -
Most u Bischofszellu z roku 1487 -
Železniční most u Schwarzenbachu -
Most dálnice A4 na dolním úseku -
Silniční most U Flaachu je posledním mostem na řece Thur
Na řece nebyla vystavěna větší energetická díla. Výkony nejvýznamnějších vodních elektráren nepřesahují 2 MW.
V době vyšších vodních stavů je řeka sjížděna ve vyšších úsecích toku s obtížností WW II se dvěma úseky WW III.[4]
Sportovní rybolov je rozšířen podél celého toku. V horní třetině toku se nalézají vyhlášené pstruhové revíry, v celé střední a dolní části se nalézají atraktivní úseky pro lov lipana. Od roku 2015 dochází v letních měsících na horním toku pod Bütschwilem k hromadnému úhynu pstruhů potočních.[5] Ztráty na plůdku dosahují až 90 %. Neznámé onemocnění či otrava postihují játra. Intensivní výzkum na Universitě v Bernu podpořil ještě výzkum v Bavorsku, neboť stejný problém se objevil na německé řece Iller. Ve zprávě z roku 2019 se vylučují jako příčina mikroorganismy i plísně a za původce onemocnění byla určena otrava neznámou látkou. Vzhledem k migračním schopnostem pstruha nelze přesně lokalizovat zdroj.
Revitalizační projekty editovat
Narovnání a prohloubení koryta v 19. století v konečném důsledku způsobilo ve 20. století opakované záplavy především na středním a dolním toku. Během povodní v letech 1910, 1965, 1977 a především v roce 1978, došlo k poškození i zborcení jezů.[3] V roce 1979 vznikly projekty na navrácení řeky Thur do původních meandrů za účelem zploštění povodňových vln. O zodpovědnost i financování se podělily dotčené kantony St. Gallen, Thurgau a Curych. Projekt byl realizován v letech 1983-2005. Na akce na středním toku navázal v roce 2007 projekt protipovodňové ochrany na posledním úseku řeky. Bylo vybagrováno koryto na soutoku s Rýnem a vybagrovaný štěrk rozvezen podél řečiště řeky Thur. [6]Byly uvolněny zábrany v náspech původních úprav za účelem možnosti vzniku slepých ramen a povodňového rozlivu v lužní krajině. V roce 2019 byla obnovena původní niva lužní náplavové oblasti.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Geoportal. www.geoportal.ch [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Přehled průtoků [online]. Andelfingen: BAFU, 2016 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Thur. hls-dhs-dss.ch [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ River Running (Thur) – two elements [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ HÄUSLER, Andrea. REGION: Forellensterben gibt Rätsel auf. St.Galler Tagblatt [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ RECON_ADMIN. RECONECT [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thur na Wikimedia Commons
