Theodore von Kármán
Theodore von Kármán (11. května 1881 Budapešť – 7. května 1963 Cáchy) byl americký termodynamik židovského původu.
| Theodore von Kármán | |
 | |
| Narození |
11. května 1881 Budapešť |
|---|---|
| Úmrtí |
7. května 1963 (ve věku 81 let) Cáchy |
| Alma mater |
Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1902) Univerzita v Göttingenu (1906–1908) |
| Zaměstnavatelé |
Ganz (1902–1906) Kalifornský technologický institut RWTH Aachen Univerzita v Göttingenu |
| Ocenění |
doktor inženýrství (1929) Doctor honoris causa Svobodné univerzity v Bruselu (1937) University of Liège Gold Medal (1937) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1939) doktor inženýrství (1940) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Maurice von Kármán a Helene Konn |
| Příbuzní | Pipö von Kármán[1] (sourozenec) |
| Funkce |
učitel (1902–1906) Privatdozent (1908–1912) vysokoškolský učitel (1912–1930) ředitel (Aachen University Aeronautical Institute; 1912–1930) vysokoškolský učitel (1930–1949) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se jako Szőllőskislaki Kármán Tódor v rodině Mořice Kármána a Heleny Konnové; jedním z jeho předků byl pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel.[2] Vystudoval technickou univerzitu v Budapešti, posléze emigroval do Německa, kde získal doktorát na univerzitě v Göttingenu, a nakonec do USA, kde působil jako profesor na Kalifornském technickém instiutu (Caltech) v Pasadeně. Od roku 1951 působil jako ředitel oddělení pro letecký výzkum NATO a od roku 1960 jako první prezident Mezinárodní astronautické akademie. Zabýval se teoretickými otázkami letů raket. Byl jedním ze zakladatelů americké astronautiky, ve 30. a 40. letech vychoval stovky specialistů. Po 2. světové válce se podílel na pátrání po německých raketových odbornících a zkomponoval představu využití letectva ve 3. světové válce.
Vědecké příspěvkyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Hugh Latimer Dryden: Theodore von Kármán 1881-1963. 1965. Dostupné online.
- ↑ GOLDSTEIN, S., "Theodore von Kármán, 1881-1963," Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society of London 12 (1966), str. 335-365.