Talenkauen

rod plazů (vymřelých)

Talenkauen („malá lebka“ v jazyce Tehuelčů) byl rod ptakopánvého býložravého dinosaura, který žil v období rané svrchní křídy (geologický stupeň cenoman, před 96,2 milionu let[1]) na území dnešní jižní Patagonie v Argentině (jezero Viedma, provincie Santa Cruz).

Jak číst taxoboxTalenkauen
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 96 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosilie rodu Talenkauen v muzejní expozici.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
RodTalenkauen
Binomické jméno
Talenkauen santacrucensis
Novas et al., 2004
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popisEditovat

 
Fosilie rodu Talenkauen.

Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Cerro Fortaleza a představují nekompletní postkraniální kostru menšího býložravého dinosaura (katalogové označení MPM-10001). Formálně byl typový druh T. santacrucensis popsán paleontologem Fernandem Novasem a jeho kolegy v roce 2004.[2] Zajímavostí jsou tenké mineralizované destičky na žebrech, které jsou dlouhé až 18 cm, ale velmi tenké (jen kolem 3 mm široké). Dosud není jisté, jaký byl jejich primární účel, mohlo se ale jednat o anatomický prvek, sloužící k lepší ochraně před predací (čemuž ale odporuje tvar a velikost těchto útvarů). Mohlo se také jednat o prvek pomáhající s dýcháním dinosaura, ani tato hypotéza však není plně podporována paleontologickou komunitou.[3]

Talenkauen byl menším, po dvou běhajícím býložravcem nebo všežravcem, jehož délka činila zhruba 4,7 metru a hmotnost se pohybovala kolem 300 kilogramů.[4]

ZařazeníEditovat

Talenkauen byl zástupcem kladu Elasmaria a mezi jeho blízké příbuzné patřil například druh Notohypsilophodon comodorensis.[5] Dalšími blízkými příbuznými jsou rody Anabisetia, Morrosaurus, Trinisaura nebo Macrogryphosaurus.[6]

ReferenceEditovat

  1. Varela, A. N.; Poiré, D. G.; Martin, T.; Gerdes, A.; Goin, F. J.; Gelfo, J. N.; Hoffmann, S. (2012). "U-Pb zircon constraints on the age of the Cretaceous Mata Amarilla Formation, Southern Patagonia, Argentina: Its relationship with the evolution of the Austral Basin". Andean Geology. 39 (3): 359–379. doi: 10.5027/andgeoV39n3-a01
  2. Novas, Fernando E.; Cambiaso, Andrea V; Ambrioso, Alfredo (2004). "A new basal iguanodontian (Dinosauria, Ornithischia) from the Upper Cretaceous of Patagonia". Ameghiniana. 41 (1): 75–82.
  3. Butler, Richard J.; Galton, Peter M. (2008). "The 'dermal armour' of the ornithopod dinosaur Hypsilophodon from the Wealden (Early Cretaceous: Barremian) of the Isle of Wight: a reappraisal". Cretaceous Research. 29 (4): 636–642. doi: 10.1016/j.cretres.2008.02.002
  4. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition, Princeton University Press, str. 310. (anglicky)
  5. Martínez, Rubén D. (1998). "Notohypsilophodon comodorensis, gen. et sp. nov., un Hypsilophodontidae (Ornithischia: Ornithopoda) del Cretacico Superior de Chubut, Patagonia central, Argentina". Acta Geologica Leopoldensia. 21 (46/47): 119–135.
  6. Rozadilla, Sebastián (2016). "A new ornithopod (Dinosauria, Ornithischia) from the Upper Cretaceous of Antarctica and its palaeobiogeographical implications". Cretaceous Research. 57: 311–324. doi: 10.1016/j.cretres.2015.09.009

LiteraturaEditovat

  • Norman, David B.; Sues, Hans-Dieter; Witmer, Larry M.; Coria, Rodolfo A. (2004). „Basal Ornithopoda“. In Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 393–412. ISBN 978-0-520-24209-8.
  • Martínez, R. D. and Novas, F. E. (2006). Aniksosaurus darwini gen. et sp. nov., a new coelurosaurian theropod from the early Late Cretaceous of central Patagonia, Argentina. Revista del Museo Argentino de Ciencias Naturales, nuevo serie 8(2): 243–259.
  • Madzia, D.; Boyd, C. A. and Mazuch, M. (2018). A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic. Journal of Systematic Palaeontology, 16(11): 967-979.

Externí odkazyEditovat