Tabáková režie
Tabáková režie (v Československu celým názvem Československá tabáková režie) byla státní organizace zajišťující státní monopol v oblasti výroby, nakupování a prodeje tabáku a tabákových výrobků.[1]
| Tabáková režie | |
|---|---|
 Palác Tabáková režie v Praze na Vinohradech | |
| Vznik | v Československu 1918 |
| Zánik | 1950 |
| Účel | kontrola a řízení obchodu s tabákovými výrobky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Tabákový monopol byl na území habsburské monarchie (a tedy i českých zemí) zaveden již od roku 1784.[2]
.jpg)
Generální ředitelství tabákové režie (k. k. Generaldirektion der Tabakregie) vzniklo ve Vídni v roce 1873. Svou činností navazovalo na předchozí Ředitelství tabákových továren (1834). Byly mu mezi jiným podřízeny továrny na tabák, nákup a skladování tabáku, ustanovovalo též skladníky a prodejce tabáku (trafikanty).[3]
Po první světové válce převzala na území nově vzniklého Československa ochranu tabákového monopolu Československá tabáková režie,[2] která podléhala ministerstvu financí. V letech 1923–1928 si vybudovala reprezentační budovu na pražských Vinohradech. Součástí výzdoby fasády jsou mj. reliéfy s tematikou zpracování, balení a prodeje tabáku od Josefa Jiříkovského.[4]
Znárodňování v Československu (1945–1948) se po vlastnické stránce Tabákové režie nedotklo, protože se již dříve jednalo o tzv. státní podnik. V červnu 1949 proběhla reorganizace průmyslu a řízení odvětví tabákových výrobků převzal ústřední orgán Československý tabákový monopol.[5][6] Ten nahradil v roce 1950 národní podnik Československý tabákový průmysl.[7]
Tabákový monopol byl v ČR zrušen zákonem 303/1993 Sb.[8]
Činnost Československé tabákové režieEditovat
Československá tabáková režie měla za úkol dozírat na pěstování tabáku v oblastech, kde rolníci pěstovali tabák (za první republiky Slovensko a Podkarpatská Rus). Dále měla dohlížet na továrny, které vyráběly tabákové výrobky i na všechny další činnosti spojené s jejich skladováním a prodejem. Za první republiky se jednalo o nejvýnosnější státní podnik, který přinášel do státního rozpočtu ročně přes 1 miliardu Kč. V období Protektorátu působila pod názvem Tabáková režie Protektorátu Čechy a Morava, její výnosnost pro stát se ve válečném období výrazně snížila.[9]
Nezanedbatelnou část činnosti Československé tabákové režie činila v období první republiky propagace kouření a kuřiva. Obrázkové inzeráty byly uváděny s názvem zadavatele – Československé tabákové režie.
Přidělování trafikEditovat
Ke známé činnosti patřilo (již od dob Rakousko–Uherska) přidělování trafik válečným poškozencům (invalidům, vdovám, potomkům i předkům). Evidence a odebírání stávajících licencí, stejně tak jako proces jejich přidělování, představoval náročnou administrativní činnost. V roce 1927 bylo v ČSR evidováno 34 796 trafik, později jejich počet přesáhl 40 tisíc. Trafikanti se sdružovali v Unii trafikantů válečných poškozenců. Sama Československá tabáková režie přidělování trafik z různých důvodů nepodporovala; zastávala názor, že váleční poškozenci mají dostávat dostatečné důchody, její postoj ale nenalezl ohlas.[10][pozn. 1]
Obdobné instituce v zahraničí (výběr)Editovat
Tabákový monopol existoval či existuje i v dalších zemích, např.:
- Ve Francii stanovil tabákový monopol Napoleon I. v roce 1810; od roku 1926 vykonávala funkci jeho ochrany společnost Service d'exploitation industrielle des tabacs (SEIT, Společnost pro průmyslové využití tabáku). Společnost měnila názvy a svůj monopol ztratila v roce 1976, po odstranění celních bariér
- V Rakousku pokračovala Österreichische Tabakregie ve své činnosti i po rozpadu Rakousko–Uherska, od roku 1939 (po Anšlusu) pod názvem Austria Tabakwerke AG. V roce 1969 byl rakouský zákon o tabákovém monopolu revidován
- V Číně je jediným výrobcem a prodejcem tabákových výrobků China National Tobacco Corporation
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Société d'exploitation industrielle des tabacs et des allumettes na francouzské Wikipedii, Austria Tabak na německé Wikipedii a China Tobacco na anglické Wikipedii.
- ↑ TRAUB, Hugo. Občanská nauka československá. Brno: A. Píša, 1924. Dostupné online. Kapitola Monopoly a regálie, s. 154.
- ↑ a b TOBOLKA, Zdeněk Václav. Naučný slovník aktualit 1938. Praha: L. Mazáč, 1938. Dostupné online. Kapitola Československá tabáková režie, s. 78.
- ↑ BRÁF, Albín. Česká politika. Praha: Jan Leichter, 1907. Dostupné online. S. 236–237.
- ↑ Reliéfy na bývalé budově Tabákové režie » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Rozvoj československého průmyslu (dostupné online v NK ČR). Praha: Ústřední úřad státní kontroly a statistiky, 1962. Dostupné online. S. 48.
- ↑ Např. Novinky tabákového monopolu. S. 4. Lidová demokracie [online]. 1949-09-09. S. 4. Dostupné online.
- ↑ KNAPP, Viktor. Vlastnictví v lidové demokracii (dostupné online v NK ČR). [s.l.]: [s.n.], 1952. Dostupné online. S. 285.
- ↑ Zákon č. 303/1993 Sb. Zákon o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících [online]. Zákony pro lidi [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Přehled hospodářského vývoje Československa v letech 1918-1945 (dostupné online v NK ČR). Praha: SNPL, 1961. 571 s. Dostupné online.
- ↑ a b RŮŽIČKA, Marek. Péče o válečné invalidy v Československu v letech 1918 -1938. Praha, 2011 [cit. 2022-07-16]. Dizertační práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Jana Čechurová. s. 285–291. Dostupné online.