Třída W byla třída diesel-elektrických ponorek britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1915–1916. Roku 1916 byly předány italskému námořnictvu, neboť britské námořnictvo mělo ponorek dostatek a třída s pouhými čtyřmi jednotkami byla považována za nestandardní.[1] Italské královské námořnictvo je provozovalo do roku 1919, přičemž W4 byla za první světové války ztracena.[2]

Třída W
Obecné informace
UživateléBritské královské námořnictvo
Italské královské námořnictvo
Typponorka
Lodě4
Zahájení stavby1913–1914
Spuštění na vodu1914–1915
Uvedení do služby1915–1916
Osud3 vyřazeny
1 potopena
Předchůdcetřída V
Nástupcetřída F
Technické údaje W1, W2
Výtlak331 t (na hladině)
499 t (pod hladinou)
Délka52,4 m
Šířka4,69 m
Ponor2,71 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
Rychlost13 uzlů (na hladině)
8,5 uzlů (pod hladinou)
Dosah2500 nám. mil při 9 uzlech
Posádka18
Výzbroj6× 457mm torpédomet (6 torpéd)
Ostatníhloubka ponoru 30 m (operační)

V lednu 1913 byla u britské loděnice Armstrong Whitworth v Elswicku objednána stavba ponorek W1 a W2. Objednávka navazovala na britskou návštěvu ve francouzské loděnici Schneider v Toulonu. Zároveň byla splněním slibu daného britské loděnici, že bude ročně stavět dvě ponorky. Ponorky představovaly derivát francouzských ponorek Schneider-Laubeuf. V srpnu 1913 byly objednány ještě ponorky W3 a W4, jejichž konstrukce byla upravena dle britských požadavků, zejména byla odstraněna externě nesená torpéda vypouštěná pomocí systému Drzwiecki. Do služby byly přijaty v letech 1915–1916.[1]

Jednotky třídy W:[1][2]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámky
HMS W1 1913 1914 leden 1915 V srpnu 1916 předána Itálii. Vyřazena v září 1919.
HMS W2 1913 1915 květen 1915 V srpnu 1916 předána Itálii. Vyřazena v září 1919.
HMS W3 1914 1915 únor 1916 V srpnu 1916 předána Itálii. Vyřazena v září 1919.
HMS W4 1914 1915 červen 1916 V srpnu 1916 předána Itálii. Potopena v srpnu 1917, pravděpodobně minou.

Konstrukce

editovat

Ponorky byly vyzbrojeny dvěma příďovými 457mm torpédomety se zásobou dvou torpéd. Doplňovaly je čtyři externě uložená 457mm torpéda. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider-Laubeuf o výkonu 710 hp a dva elektromotory o výkonu 480 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala třináct uzlů a pod hladinou 8,5 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti devět uzlů na hladině. Operační hloubka ponoru až 30 metrů.[1]

Ponorky byly vyzbrojeny dvěma příďovými 457mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider-Laubeuf o výkonu 760 hp a dva elektromotory o výkonu 480 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala třináct uzlů a pod hladinou 8,5 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti devět uzlů na hladině. Operační hloubka ponoru až 30 metrů.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e "W" submarines (W1) (4, 1915 - 1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b W1 small submarines (1915 - 1916 / 1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat