Třída Tordenskjold

třída pobřežní bitevní lodě norského královského námořnictva

Třída Tordenskjold byla třída pobřežních bitevních lodí norského královského námořnictva. Společně s novější třídou Eidsvold tvořily po několik dekád jádro norského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Norské námořnictvo je provozovalo v letech 1898–1940. Za druhé světové války však již kvůli zastaralosti v rezervě. Obě plavidla byla první den německé invaze do Norska zajata v Hortenu a přestavěna na plovoucí protiletadlové baterie.[1]

Třída Tordenskjold
Tordenskjold v roce 1933
Tordenskjold v roce 1933
Obecné informace
UživatelNorské královské námořnictvo
Typpobřežní bitevní loď
Lodě2
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Eidsvold
Technické údaje
Výtlak3380 t (standardní)
3858 t (plný)[1]
Délka92,7 m (max.)
Šířka14,8 m
Ponor5,38 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 kotle
2 lodní šrouby
4000 hp
Rychlost16,9 uzlu
Dosah5000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka245
Výzbroj2× 210mm kanón (2×1)
6× 120mm kanón (6×1)
6× 76mm kanón (6×1)
6× 37mm kanón (6×1)
2× 450mm torpédomet
Pancířaž 178mm boky
až 203mm dělové věže
až 51mm paluba
152mm velitelská věž

Stavba dvou jednotek této třídy byla objednána u britské loděnice Armstrong Whitworth v Elswicku. Obě jednotky byly do služby přijaty roku 1898.[1]

Jednotky třídy Tordenskjold:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Dodání Status
Tordenskjold 1896 18. března 1897 březen 1898 Dne 9. dubna 1940 zajata Němci, po přestavbě roku 1941 zařazena jako Nymphe, v květnu 1945 bombardována ve Svolværu.
Harald Haarfagre 1896 4. ledna 1897 březen 1898 Dne 9. dubna 1940 zajata Němci, po přestavbě roku 1941 zařazena jako Thetis, v květnu 1945 vrácena Norsku, sešrotována.

Konstrukce

editovat
 
Plovoucí baterie Nymphe (ex Tordenskjold)

Výzbroj tvořily dva 210mm kanóny v jednodělových věžích, šest 120mm kanónů, šest 76mm kanónů, šest 37mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily tři kotle a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,9 uzlu. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Modernizace

editovat

Během služby třída neprošla žádnou rozsáhlejší modernizací. Hlavní změnou bylo posílení protiletadlové výzbroje na konci 30. let.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f HARALD HAARFAGRE coastal battleships (1898) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat