Třída Tegu
Třída Tegu je třída fregat námořnictva Korejské republiky. Jejím úkolem je zejména pobřežní obrana a protiponorkové hlídkování. Ve službě nahrazuje 37 desítky let sloužících fregat třídy Ulsan a korvet tříd Pchohang a Tonghe. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Prototypová fregata Tegu byla do služby přijata roku 2018. Osmou jednotku námořnictvo zařadilo roku 2023.
Třída Tegu | |
---|---|
Čchonan (FFG-826) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Korejské republiky |
Typ | fregata |
Lodě | 8 |
Osud | aktivní (2023) |
Předchůdce | třída Inčchon |
Nástupce | třída Čchungnam |
Technické údaje | |
Výtlak | 3100 t (standardní) 3592 t (plný) |
Délka | 122 m |
Šířka | 14 m |
Ponor | 4,15 m |
Pohon | CODLOG |
Rychlost | 30 uzlů |
Posádka | 140 |
Výzbroj | 1× 127mm/62 kanón 1× Phalanx Block 1B 8× SSM-700K Hae Song (4×2) 16× K-VLS 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Letadla | 1× vrtulník |
Radar | SPS-550K |
Sonar | SQS-240 |
Jsou to první jihokorejské válečné lodě vybavené integrovaným elektrickým systémem. Další jejich vylepšení představuje instalace vertikálních vypouštěcích sil K-VLS a zvětšený hangár.[1]
Fregaty třídy Tegu (jinak též FFX-II) představují druhou skupinu válečných lodí vyvinutých v rámci modernizačního programu FFX (Future Frigate eXperimental). Jsou modernizovanou verzí předchozí třídy Inčchon (FFX-I) a jejich další evolucí vzniknou zdokonalené třídy třídy Čchungnam (FFX-III) a FFX-IV.
Stavba
editovatFregaty vyvinula jihokorejská loděnice Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering (DSME) v Okpo.[2] Původně byla plánována stavba šesti jednotek této třídy. Stavbou prvního a třetího páru byla pověřena loděnice DSME. Prototypová jednotka Tegu byla do služby přijata 6. března 2018. V prosinci 2016 byla stavba druhého páru zadána loděnici Hyundai Heavy Industries (HHI) v Ulsanu.[1] V prosince 2018 loděnice HHI získala objednávku na čtvrtý pár, takže jejich celkový počet stoupl na osm.[3] Poslední osmá jednotka Čchunčchon do služby vstoupila roku 2023.
Jednotky třídy Tegu:
Jméno | Loděnice | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Tegu (FFG-818) | DSME | 2. června 2016 | 6. března 2018 | aktivní |
Kjongnam (FFG-819) | DSME | 21. června 2019 | 4. ledna 2021 | aktivní |
Soul (FFG-821) | HHI | 11. listopadu 2019[4] | 2021 | aktivní |
Tonghe (FFG-822) | HHI | 29. dubna 2020 | 10. listopadu 2021 | aktivní |
Tedžon (FFG-823) | DSME | 3. května 2021 | 27. února 2023 | aktivní |
Pchohang (FFG-825) | DSME | 8. září 2021 | 2023 | aktivní |
Čchonan (FFG-826) | HHI | 9. listopadu 2021 | 19. května 2023 | aktivní |
Čchunčchon (FFG-827) | HHI | 22. března 2022 | 26. října 2023 | aktivní |
Konstrukce
editovatV konstrukci druhé skupiny třídy byla uplatněna řada zlepšení. Plavidla mají prodloužený trup a byla na nich uplatněna zdokonalená opatření pro redukci signatur (stealth).[2] Výtlak oproti první skupině přitom stoupl o cca 500 tun.[5] Jsou vybavena 3D radarem LIG Nex1 SPS-550K, systémem elektronického boje SONATA SLQ-200(V)1K, trupovým sonarem SQS-240 a nízkofrekvenčním vlečným sonarem.[2]
Hlavňovou výzbroj představuje 127mm/62 kanón KMK45 Mod 4 (licenční výrobek zbrojovky Mk 45 Mod 4), doplněný o 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx Mk.15 block 1B. Údernou výzbrojí je osm protilodních střel SSM-700K Hae Song. Prodloužením trupu získaný prostor byl využit pro instalaci 16násobného vertikálního vypouštěcího sila K-VLS. Z něj mohou být vypouštěny protiletadlové řízené střely Häkung (do jedné buňky K-VLS se vejdou čtyři tyto střely), raketová torpéda Hong Sang Eo a střely s plochou dráhou letu Haeryong.[4] K ničení ponorek slouží dva 324mm torpédomety Mk.32.[2] Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro vrtulník. Hangár byl zvětšen, takže umožňuje operace těžších vrtulníků do hmotnosti 10 tun.[5] Hlavním provozovaným typem je protiponorkový Leonardo AW159 Wildcat).[2]
Pohonný systém je koncepce CODLOG. Pohonný systém je velmi tichý, což zlepší účinnost plavidel v protiponorkovém boji. Tvoří jej plynová turbína Rolls-Royce MT30 o výkonu až 40 MW, čtyři diesely MTU 12V 4000 M53B a dvě elektromotory Leonardo DRS. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b South Korea Orders Two Daegu-class FFX-II Frigates Ahead of Schedule to Support Shipbuilder [online]. Navyrecognition.com, 2016-12-21 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e FFX-II (Daegu Class) Multi-Role Frigates, South Korea [online]. Naval-technology.com [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hyundai Heavy to build frigate pair for Korean Navy [online]. Navaltoday.com, 2018-12-13 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HHI Launched Third Daegu-class FFX Batch II frigate for ROK Navy [online]. Navalnews.com, 2019-11-12 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b South Korea signs contract for six new frigates to be built by 2026 [online]. Navaltoday.com, 2016-12-27 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Tegu na Wikimedia Commons