Třída Southampton

Třída Southampton byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva. Představovala první skupinu britských lehkých křižníků souhrnně označovaných jako třída Town. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty roku 1937. Křižníky byly nasazeny za druhé světové války. Jeden byl ve válce potopen. Ostatní byly po vyřazení sešrotovány.

Třída Southampton
HMS Glasgow (C21)
HMS Glasgow (C21)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka RN Royal Navy
Typ lehký křižník
Lodě 5
Spuštění na vodu 1936
Uvedení do služby 1937
Osud 1 potopen
4 vyřazeny 1958–1960
Předchůdce třída Arethusa
Nástupce třída Gloucester
Technické údaje
Výtlak 9100 t (standardní)
11 350 t (plný)[1]
Délka 180,28 m
Šířka 18,79 m
Ponor 6,2 m
Pohon 4 tříbubnové kotle
4 turbínová soustrojí
4 lodní šrouby
75 000 hp
Rychlost 32 uzlů
Posádka 748
Výzbroj 12× 152mm kanón (4×3)
8× 102mm kanón (4×2)
8× 40mm kanón (2×4)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Pancíř 25,4mm dělové věže
114mm boky
25,4–114mm muniční sklady
Letadla hydroplán

StavbaEditovat

Křižníky byly reakcí na stavbu velkých a silně vyzbrojených lehkých křižníků, zejména americké třídy Brooklyn a japonské třídy Mogami.[2] Oproti předcházejícím britským lehkým křižníkům byla třída Southampton výrazně větší a silněji vyzbrojená. Celkem bylo v letech 1935–1937 postaveno pět jednotek této třídy. Následně na ni navázaly zdokonalené navazující třídy Gloucester a Edinburgh.

Jednotky třídy Southampton:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Birmingham Devonport Dockyard 18. července 1935 1. září 1936 18. listopadu 1937 Prodán do šrotu 1960.
Glasgow Scotts 16. dubna 1935 20. června 1936 9. září 1937 Prodán do šrotu 1958.
Newcastle Vickers-Armstrongs, Tyne 4. října 1934 23. ledna 1936 5. března 1937 Prodán do šrotu 1959.
Sheffield Vickers-Armstrongs, Tyne 31. ledna 1935 23. července 1936 25. srpna 1937 Prodán do šrotu 1967.
Southampton John Brown 21. listopadu 1934 10. března 1936 6. března 1937 Dne 11. ledna 1941 těžce poškozen německými bombardéry a následně potopen torpédy křižníků HMS Gloucester a HMS Orion.

KonstrukceEditovat

 
HMS Southampton (83)
 
Hydroplán Walrus umístěný na katapult

Základní výzbroj tvořilo dvanáct 152mm/50 kanónů Mk.XXIII ve čtyřech třídělových věžích, osm dvouúčelových 102mm kanónů QF Mk.XVI HA ve dvouhlavňové lafetaci, dva čtyřhlavňové protiletadlové 40mm kanóny Pom-pom a dva trojité 533mm torpédomety. Po stranách předního komínu se nacházel hangár pro dva hydroplány. Celkem mohly být neseny tři. Nesen byl jeden katapult. Pohonný systém tvořily čtyři tříbubnové kotle Admiralty na naftu a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 75 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[1]

ModifikaceEditovat

V letech 1943–1944 byly odstraněny hydroplány a katapult. Za války byla zejména posilována protiletadlová výzbroj přidáním dalších 40mm a 20mm kanónů. Na křižnících Sheffield, Birmingham, Newcastle a Glasgow byla dokonce demontována třetí dělová věž („Y“) a nahrazena další protiletadlovou výzbrojí.[1] Například křižník Sheffield v roce 1945 nesl devět 152mm kanónů, osm 102mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů, dvacet sedm 20mm kanónů a šest 533mm torpédometů.[2]

SlužbaEditovat

Křižníky čekalo intenzivní nasazení během druhé světové války. Dne 11. ledna 1941 byl potopen Southampton. Vážná poškození ve válce utrpěly i další křižníky, ale byly opraveny. Glasgow, Newcastle a Birmingham byly torpédovány a Glasgow také poškodila mina. Do šrotu byly prodány v letech 1958–1967.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 31. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 36 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat