Třída Re d'Italia

Třída Re D'Italia byla třída obrněných fregat Italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1864–1875. Roku 1866 se účastnily bitvy u Visu, přičemž Re D'Italia byla potopena.[1]

Třída Re d'Italia
Re d'Italia
Re d'Italia
Obecné informace
UživatelRegia Marina
Typpancéřová fregata
Lodě2
Osud1 potopena
1 vyřazena
Předchůdcetřída Principe di Carignano
Nástupcetřída Regina Maria Pia
Technické údaje Re d'Italia[1]
Výtlak5610 t (standardní)
5869 t (plný)
Délka99,61 m
Šířka16,76 m
Ponor6,17 m
Pohon4 kotle, 1 parní stroj
1845 hp
Palivouhlí
Rychlost10,8 uzlu
Dosah1800 nám. mil při 10,5 uzlech
Posádka565
Výzbroj6× 203mm (72liberní) kanón
32× 164mm kanón
Pancíř121mm boky
Technické údaje Re di Portogallo
Výtlak5610 t (standardní)
6082 t (plný)
Ponor7,18 m
Výzbroj2× 254mm kanón
26× 164mm kanón
Pancíř121mm boky

Stavba editovat

Stavba dvou jednotek této třídy proběhla v letech 1861–1864 v americké loděnici Webb v New Yorku.[1]

Jednotky třídy Re D'Italia:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Re D'Italia Webb 21. listopadu 1861 18. dubna 1863 14. září 1864 Dne 20. července 1866 potopena v bitvě u Visu.
Re di Portogallo Webb prosinec 1861 29. srpna 1863 23. srpna 1864 Od roku 1871 dělostřelecká cvičná loď. Vyřazena 31. března 1875.

Konstrukce editovat

 
Potopení Re D'Italia v bitvě u Visu
 
SMS Kaiser taranuje Re di Portogallo v bitvě u Visu

Plavidla měla dřevěné trupy chráněné pancéřováním. Lišily se svou výzbrojí. Zatímco Re D'Italia nesla šest 203mm kanónů (72liberních) a třicet dva 164mm kanónů, její sesterská loď Re di Portogallo nesla dva 254mm kanóny a dvacet šest 164mm kanónů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a parní stroj o výkonu 1845 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 10,8 uzlu. Dosah byl 1800 námořních mil při rychlosti 10,5 uzlu. Pomocnou roli hrály plachty. Plavidla dostala takeláž trojstěžňového barku.[1]

Modifikace editovat

Od roku 1870 Re di Portogallo nesla dva 254mm kanóny, šest 203mm kanónů a dvanáct 164mm kanónů. Od roku 1871 nesla dvacet 203mm kanónů, dva 120mm kanóny a osm 80mm kanónů.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 338. (anglicky) 

Literatura editovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat