Třída Osvetnik byla třída ponorek jugoslávského královského námořnictva.[1] Za druhé světové války byly ponorky ukořistěny Itálií, zařazeny do jejího námořnictva a později ztraceny.

Třída Osvetnik
Obecné informace
UživateléJugoslávské královské námořnictvo
Regia Marina
Typponorka
Lodě2
Osudpotopeny
Předchůdcetřída Hrabri
Nástupcetřída Sutjeska
Technické údaje
Výtlak630 t (na hladině)
809 t (pod hladinou)
Délka66,5 m
Šířka5,4 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
1840 + 1000 shp
Rychlost14,5 uzlu(na hladině)
9 uzlů (pod hladinou)
Posádka43
Výzbroj6× 550mm torpédomet
1× 100mm kanón
1× 40mm kanón

Pozadí vzniku editovat

Celkem byly francouzskou loděnicí Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes postaveny dvě jednotky této třídy, pojmenované Osvetnik a Smeli. Na vodu byly spuštěny v letech 19281929.[1]

Konstrukce editovat

Výzbroj tvořilo šest 550mm torpédometů, jeden 100mm kanón a jeden 40mm protiletadlový kanón. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,5 uzlu na hladině a 9 uzlů pod hladinou.[1]

Operační služba editovat

Služba plavidel v jugoslávském námořnictvu skončila kvůli okupaci země v dubnu 1941. Obě ponorky ukořistila Itálie a zařadila je do královského námořnictva jako Francesco Rismondo (ex Osvetnik) a Antonio Bajamonti (ex Smeli).[2] Ponoky byly za války ztraceny – Francesco Rismondo dne 18. září 1943 a Antonio Bajamonti dne 9. září 1943.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 167. 
  2. [Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 139.]

Literatura editovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.