Třída Lüneburg (typ 701)

Třída Lüneburg (typ 701) je třída zásobovacích tankerů německého námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy.[2] Plavidla jsou určena k zásobování válečných lodí palivem, pitnou vodou, municí, náhradními díly a dalšími zásobami. Zahraničními uživateli třídy jsou Egypt, Kolumbie, Řecko a Uruguay.

Třída Lüneburg (typ 701)
ARA Buenaventura (BL 162)
ARA Buenaventura (BL 162)
Obecné informace
Uživatelé Německé námořnictvo
Egyptské námořnictvo
Kolumbijské námořnictvo
Řecké námořnictvo
Uruguayské námořnictvo
Typ zásobovací tanker
Lodě 8
Osud aktivní (2015)
Technické údaje Lüneburg (typ 701A)
Výtlak 3483 t (plný)
Délka 114,3 m
Šířka 13,2 m
Ponor 4,2 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 17 uzlů
Dosah 5900 km při 14 uzlech
Posádka 71
Výzbroj 2–4× 40mm kanón
Radar navigační radar
Ostatní 1100 t nákladu
Technické údaje Freiburg (typ 701E)[1]
Výtlak 3680 t (plný)
Délka 118,3 m
Šířka 13,2 m
Ponor 4,28 m
Výzbroj 2× 40mm kanón

StavbaEditovat

V letech 1966-1968 bylo postaveno osm jednotek této třídy.[2]

Jednotky třídy Lüneburg:

Jméno Typ Spuštěna Vstup do služby Status
Lüneburg (A1411) 701A 1965 31. ledna 1966 1997 prodána Kolumbii, zařazena 2. 11. 1997 jako Cartagena de Indias (BL 161),[3] aktivní
Coburg (A1412) 701C 1965 9. července 1968 prodána Řecku, 25. září 1991 zařazena do služby jako Axios (A 464),[4], podporovala raketové čluny, 1999 přestavěna na tanker,[2] aktivní[5]
Freiburg (A1413) 701E 1966 27. května 1968 prodána do Uruguaye jako General Artigas (4), aktivní[1]
Glücksburg (A1414) 701E 1966 9. července 1968 prodána Egyptu jako Shalatein (230), aktivní[1]
Saarburg (A1415) 701C 1966 30. července 1968 1994 prodána Řecku, 19. října 1994 zařazena jako Aliakmon (A 470),[6], podporovala raketové čluny, 1999 přestavěna na tanker,[2], aktivní[5]
Nienburg (A1416) 701A 1966 1. srpna 1968 1998 prodána Kolumbii jako Buenaventura (BL 162),[2] aktivní
Offenburg (A1417)
Meersburg (A1418) aktivní

KonstrukceEditovat

 
Offenburg (A1417) s raketovým člunem
 
Coburg (A1412)

Plavidla jsou vybavena navigačním radarem. Mají kapacitu 1100 tun nákladu. Výzbroj tvoří dva až čtyři 40mm kanóny Bofors. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 16V 538 TB90 o výkonu 4470 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 17 uzlů. Dosah činí 5900 km při rychlosti 14 uzlů.[2]

ModifikaceEditovat

Coburg byla postavena v modifikované verzi specializované na podporu raketových člunů.[4] Zásobovací lodě Freiburg a Meersburg byly v letech 1975-1976 prodlouženy o 10,3 metru. Vzniklý prostor byl využit ke skladování protilodních střel Exocet a vybavení k jejich údržbě. Lodě pak poskytovaly zázemí raketovým člunům a torpédoborcům. V roce 1984 byla loď Freiburg prodloužena ještě o 4 metry, aby mohla poskytovat podporu raketovým fregatám, včetně výměny a údržby protilodních střel Harpoon.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Class Type 701E Replenishment Ship [online]. Worldwarships.org [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky) 
  2. a b c d e f g CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 188. 
  3. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 184. [Pejčoch, Novák, Hájek (1998)]
  4. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 46. 
  5. a b Class Type 701E Replenishment Ship [online]. Worldwarships.org [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky) 
  6. Pejčoch, Novák, Hájek (1998), s. 314.

LiteraturaEditovat

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazyEditovat