Třída Kawači
Třída Kawači byla třída predreadnoughtů japonského císařského námořnictva. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. V prvoliniové službě byly v letech 1912–1923. Zatímco Kawači byla roku 1918 zničena vnitřním výbuchem, Seccu byla na základě Washingtonské konference odzbrojena a využívána jako pomocné plavidlo. Potopena byla na konci druhé světové války.[3]
| Třída Kawači | |
|---|---|
 Seccu | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | predreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | 1 zničena vnitřním výbuchem 1 potopena |
| Předchůdce | třída Sacuma |
| Nástupce | třída Kongó |
| Technické údaje Kawači | |
| Výtlak | 20 823 t (standardní)[1] 22 900 t (plný)[2] |
| Délka | 160,6 m (max.) |
| Šířka | 25,7 m |
| Ponor | 8,2 m |
| Pohon | 16 kotlů, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 25 000 hp |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 2700 nám. mil při 18 uzlech[2] |
| Posádka | 999 |
| Výzbroj | 4× 305mm/50 kanón (2×2) 8× 305mm/45 kanón (4×2) 10× 152mm kanón (10×1) 8× 120mm kanón (8×1) 12× 76mm kanón (12×1) 5× 457mm torpédomet |
| Pancíř | 102–305mm boky 280mm barbety a věže 30mm paluba 152mm kasematy 254mm velitelská věž |
Stavba
editovatByla to druhá třída bitevních lodí postavených japonskými loděnicemi. Konstrukčně vycházely z bitevní lodě Aki třídy Sacuma. Asi 20 % komponentů pocházelo ze zahraničí (oproti 60 % u třídy Sacuma).[1] Obdobně jako u dreadnoughtů nesly silnou baterii 305mm kanónů, které však měly dvě různé délky hlavně a tedy i odlišnou balistiku. Třída Kawači proto není považována za plnohodnotné dreadnoughty.[4] Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Stavba proběhla v letech 1909–1912 v loděnicích v Jokosuce a v Kure.[1]
Jednotky třídy Kawači:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Kawači | Jokosuka | 1. dubna 1909 | 15. října 1910 | 31. března 1912 | Dne 12. července 1918 byla v Tokujamském zálivu zničena vnitřním výbuchem. Zemřelo 700 osob. Vrak byl sešrotován. |
| Seccu | Kure | 18. ledna 1909 | 30. března 1911 | 1. července 1912 | Roku 1922 odzbrojena, 1923 vyřazena a používána jako cílová loď. Dne 24. července 1945 potopena u Kure americkými palubními letadly z operačního svazu TF 38. Později byl vrak sešrotován. |
Konstrukce
editovat
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm/50 kanóny ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo osm 305mm/45 kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly deset 152mm kanónů, osm 120mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů a pět 457mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 16 kotlů Miyabara a dvě parní turbíny Curtis (vyrobené licenčně firmou Kawsaki) o výkonu 25 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1] Dosah byl 2700 námořních mil při 18 uzlech.[2]
Modifikace
editovat
V roce 1921 Seccu nenesla dosavadní 76mm kanóny, přičemž na střechy hlavních dělových věží byly rozmístěny čtyři protiletadlové 76mm kanóny. Dále byly odstraněny dva z torpédometů.[1]
Seccu byla roku 1922 odzbrojena a následně upravena na cílovou loď, která byla řízena dálkově z torpédoborce Jukikaze. Prostřední komín byl odstraněn a rychlost poklesla na 16 uzlů. Z trupu byl odstraněn boční pancéřový pás. Roku 1940 byl vyměněn pohonný systém.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 229. (anglicky)
- ↑ IJN Settsu Class Battleships [online]. Globalsecurity.org [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. 258 s. ISBN 80-85983-84-2. S. 41.
Literatura
editovat- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Kawači na Wikimedia Commons
