Třída Gazelle

třída německých lehkých křižníků

Třída Gazelle byla lodní třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1900–1904. V první světové válce byly potopeny tři křižníky a čtvrtý byl neopravitelně poškozen. Přeživší šestici provozovala meziválečná německá Reichsmarine. Jeden křižník byl potopen za druhé světové války.

Třída Gazelle
SMS Nymphe
SMS Nymphe
Obecné informace
UživatelVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Typlehký křižník
Lodě10
Předchůdcetřída Victoria Louise
Nástupcetřída Bremen
Technické údaje Gazelle
Výtlak2643 t (standardní)
2963 t (plný)
Délka104,4 m (na vodorysce)
105 m (celková)
Šířka12,2 m
Ponor5,53 m
Pohon8 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
2 lodní šrouby
Rychlost20 uzlů
Dosah3570 nám. mil při 10 uzlech
Posádka249
Výzbroj10× 105mm kanón (10×1)
3× 450mm torpédomet
Pancíř20–25mm paluba s 50mm konci
50mm štíty děl
80mm velitelská věž

Stavba editovat

Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Howaldtswerke v Kielu, AG Weser v Brémách, Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu. Do služby byly přijaty v letech 1907–1908.[1]

Jednotky třídy Gazelle:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Gazelle Germaniawerft 1897 31. března 1898 6. října 1900 Od roku 1916 hulk.
Niobe AG Weser 1898 18. července 1899 25. června 1900 V letech 1917–1922 plovoucí kasárna. Roku 1925 převzat Jugoslávií jako Dalmacija. Dne 11. září 1943 zajat Itálií jako Cattaro, předán Chorvatsku jako Zniam a dne 22. prosince 1943 potopen.
Nymphe Germaniawerft 1898 21. listopadu 1899 20. září 1900 Vyškrtnut 1931.
Thetis Kaiserliche Werft Danzig 1899 3. července 1900 14. září 1901 Vyškrtnut 1929.
Ariadne AG Weser 1899 10. srpna 1900 18. května 1901 Dne 28. srpna 1914 potopen.
Amazone Germaniawerft 1899 6. října 1900 15. listopadu 1901 Vyškrtnut 1929.
Medusa AG Weser 1900 5. prosince 1900 26. července 1901 V letech 1917–1922 pomocná loď, od roku 1929 plovoucí kasárna. Od července 1940 plovoucí protiletadlová baterie. Dne 3. května 1945 potopen vlastní posádkou.
Frauenlob AG Weser 1901 22. března 1902 17. února 1903 Dne 31. května 1916 potopen.
Arcona AG Weser 1901 22. října 1902 12. května 1903 V letech 1919–1920 depotní loď, později plovoucí kasárna. Od května 1940 plovoucí protiletadlová baterie. Dne 3. května 1945 potopen vlastní posádkou.
Undine Howaldtswerke 1901 11. prosince 1902 5. ledna 1904 Dne 7. listopadu 1911 potopen.

Konstrukce editovat

Křižníky nesly deset 105mm kanónů a dva torpédomety. Tato výzbroj se stala standardem i pro několik následujících tříd. Pancéřování se omezilo na pancéřovou palubu silnou 50 mm.[2]

Osudy editovat

 
Dalmacija (ex Niobe)

Křižníky bojovaly v první světové válce, ale v první linii sloužily jen do bitvy u Jutska roku 1916. Tři jednotky byly ve válce potopeny. Ariadne potopily dne 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky britské bitevní křižníky, Undine potopila 7. listopadu 1915 v Baltském moři britská ponorka E 19Frauenlob byl potopen palbou britských křižníků v nočním boji v bitvě u Jutska. Gazelle navíc v Baltském moři těžce poškodil výbuch miny a nikdy se již do služby nevrátil.

Šestice válku přeživších lodí byla používána Reichsmarine – námořnictvem Výmarské republiky, které bylo Versailleskou smlouvou znemožněno být významnou silou. ArconaMedusa se dočkaly druhé světové války, ve které byly používány jako protiletadlové baterie. Po válce byly sešrotovány.

Niobe ve dvacátých letech zakoupilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde sloužil pod názvem Dalmacija jako školní loď. V roce 1941 křižník ukořistila Itálie a v roce 1943 se ji zmocnili Němci. Niobe byl potopen 22. prosince 1943 britskými motorovými torpédovými čluny.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b GAZELLE light cruisers (1900 - 1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Literatura editovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat