Třída Gawron

Třída Gawron (jinak též: Projekt 621) byla plánovaná třída víceúčelových korvet polského námořnictva. Jednalo se o verzi A-100 modulárního systému MEKO, produkovaného loděnicí Blohm + Voss. Původně byla plánována stavba až šesti korvet této třídy (některé zdroje hovoří o sedmi). Stavba prototypové jednotky Ślązak byla zahájena roku 2001, potýkala se však s nedostatkem financí. V roce 2012 byl proto celý program, jakožto zbytečně nákladný, zrušen.[1] Jediná rozestavěná jednotka Ślązak byla dokončena jako oceánská hlídková loď. Je to první moderní hlídková loď postavená v Polsku po 21 letech. Stavba samotného plavidla přitom trvala plných 18 let.[2]

Třída Gawron / Projekt 621
Model korvety třídy Gawron
Model korvety třídy Gawron
Obecné informace
UživateléPolské námořnictvo
Typkorveta / oceánská hlídková loď
Lodě6 (plánováno)
1 (dokončena jako hlídková loď)
Osudaktivní (2019)
Technické údaje plánovaných korvet třídy Gawron
Výtlak1650 t (standardní)
2050 t (plný)
Délka95,2 m
Šířka13,5 m
Ponor3,3 m
PohonCODAG
Rychlost30+ uzlů
Výzbroj76mm kanón OTO Melara
RBS-15 (2×4)
32× RIM-162 ESSM (32×, VLS)
RIM-116 RAM (1× 21)
1× ASW-610
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadlavrtulník
Technické údaje oceánské hlídkové lodě Ślązak
Výtlak1800 t
Posádka97
Výzbroj1× 76mm kanón OTO Melara
2× 30mm kanón OTO Melara Marlin-WS (2×1)
4× Grom (4×1)
4× 12,7mm kulomet WKM-B (4×1)
Letadla1× vrtulník
RadarSMART-S Mk.2
Ostatní2× člun RHIB

Pozadí vznikuEditovat

 
Hlídková loď ORP Ślązak (241) při spuštění na vodu

Ambiciózní program stavby této třídy zahájil roku 2001 polský premiér Leszek Miller.[1] Původně byla plánována stavba šesti korvet. Kýl prototypové jednotky Ślązak byl založen v roce 2001, přičemž žádná další už rozestavěna nebyla. Práce na korvetě Ślązak se dlouhodobě vlekly pro nedostatek financí a teprve v roce 2009 byl její trup neoficiálně spuštěn na vodu. Celý stavební program byl seškrtán na dvě korvety a nakonec na pouhou jednu. Nakonec byl v roce 2012 jako příliš nákladný zcela zrušen. V době ukončení programu bylo prostavěno 402 milionů zlotých.[3]

Nějaký čas byl nejasný osud rozestavěné korvety Ślązak. Nakonec bylo rozhodnuto plavidlo dokončit v podobě oceánské hlídkové lodě, tedy s výrazně omezenou výzbrojí a dalším vybavením.[2] Spuštění na vodu a křest plavidla proběhly 2. července 2015. Námořní zkoušky byly zahájeny v listopadu 2018.[4] Hlídková loď ORP Ślązak (241) byla do služby přijata 28. listopadu 2019.[5]

KonstrukceEditovat

KorvetaEditovat

Výběr zbraňových a elektronických systémů nebyl, v době ukončení programu, ještě uzavřen.[3] Ivo Pejčoch možnou výzbroj popsal následovně: jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, osm protilodních střel RBS-15 Mk 3, osminásobné vertikální odpalovací silo pro 32 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM, jeden raketový systém pro bodovou obranu RIM-116 RAM, protiponorkový raketomet ASW-610 a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Měla být rovněž vybavena vrtulníkem, uskladněným v palubním hangáru. Pohonný systém měl být koncepce CODAG se dvěma diesely a jednou plynovou turbínou General Electric LM2500. Nejvyšší rychlost měla přesáhnout 30 uzlů.[6]

Oceánská hlídková loďEditovat

 
Hlídková loď Ślązak po dokončení

Hlídková loď Ślązak má oproti původně plánovaným korvetám výrazně slabší výzbroj a jednodušší elektroniku, kterou dodala společnost Thales. Je vybaveno bojovým řídícím systémem Tacticos, přehledovým radarem SMART-S Mk.2, systémem řízení palby STING-EO Mk.2, elektro-optickým systémem Mirador a datalinkem Link 11/16.[7] Je vyzbrojeno 76mm kanónem OTO Melara ve věži na přídi, dvěma 30mm kanóny ve zbraňových stanicích OTO Melara Marlin-WS a čtyřmi 12,7mm kulomety WKM-B. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží čtyři protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu Grom.[8] Plavidlo nese dva rychlé čluny RHIB, z nichž první je typ Markos MK-500 dlouhý 5,3 metru a druhý Markos MK-790 dlouhý 7,9 metru.[2] Pohonný systém je koncepce CODAG se dvěma diesely MTU o celkovém výkonu 8812 hp a jednou plynovou turbínou General Electric LM2500 o výkonu 29 920 hp. Nejvyšší rychlost měla přesáhnout 30 uzlů. Manévrovací schopnosti plavidla zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Tusk terminates “senseless” warship project [online]. Thenews.pl [cit. 2012-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. (anglicky) 
  2. a b c Polish patrol vessel ORP Ślązak starts sea trials [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-01-20 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823. 
  4. Polish OPV ‘Slazak’ starts first sea trials [online]. Navaltoday.com, 2018-11-15 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The New Polish Navy vessel ORP Slazak ready for duty [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 257. 
  7. Thales to provide mission suite for Polish Navy’s ORP SLAZAK patrol vessel [online]. Naval-technology.com [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Future Polish Navy Offshore Patrol Vessel ORP SLAZAK Launched at Gdynia Navy Shipyard [online]. Navyrecognition.com, rev. 2014-12-28 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat