Třída Belknap

třída amerických raketových křižníků

Třída Belknap byla třída raketových křižníků Námořnictva Spojených států amerických. Tvořilo ji devět jednotek, postavených v letech 1962-1967.[1] Americké námořnictvo je provozovalo mezi lety 1964-1995. Jako poslední byl v únoru 1995 vyřazen USS Belknap. Původně byly klasifikovány jako fregaty/vůdčí lodě torpédoborců (DLG - Destroyer Leader Guided) a teprve roku 1975 se jejich označení změnilo na raketové křižníky (CG - Cruiser Guided). Z třídy Belknap byl odvozen raketový křižník USS Truxtun (CGN-35) s jaderným pohonem.

Třída Belknap
USS Biddle (CG-34) přibližně v roce 1982
USS Biddle (CG-34) přibližně v roce 1982
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typkřižník
Lodě9
Zahájení stavby1962–1963
Spuštění na vodu1963–1965
Uvedení do služby1964–1967
Osudvyřazeny
PředchůdceUSS Bainbridge (CGN-25)
NástupceUSS Truxtun (CGN-35)
Technické údaje
Výtlak5 409 t (standardní)
7 890 t (plný)
Délka166,8 m
Šířka16,7 m
Pohon2 turbíny
4 kotle
Rychlost32 uzlů (59 km/h)
Posádka388 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 127mm kanón
4× 76mm kanón (2×2)
1× Mk 10 (2hl.)
RIM-2
ASROC
torpédomet (3hl.)
Letadlavrtulník

Hlavním úkolem třídy Belknap byl doprovod úderných svazů letadlových lodí a jejich ochrana proti vzdušným, hladinovým cílům a ponorkám. Dále mohly sloužit jako velitelská plavidla či podporovat výsadkové operace.[2]

Stavba editovat

Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Bath Iron Works v Bathu, Puget Sound Naval Shipyard v Bremertonu, San Francisco Naval Shipyard v San Francisku a Todd Shipyards v San Pedru. Do služby byly přijaty v letech 1964–1967.

Jednotky třídy Belknap:[3]

Jméno Loděnice Zahájení stavby Spuštěna na vodu Vstup do služby Status
USS Belknap (CG-26) Bath Iron Works 5. února 1962 20. července 1963 7. listopadu 1964 vyřazen 1995
USS Josephus Daniels (CG-27) Bath Iron Works 23. dubna 1962 2. prosince 1963 8. května 1965 vyřazen 1994
USS Wainwright (CG-28) Bath Iron Works 2. července 1962 25. dubna 1964 8. ledna 1966 vyřazen 1993
USS Jouett (CG-29) Puget Sound Naval Shipyard 25. září 1962 30. června 1964 3. prosince 1966 vyřazen 1994
USS Horne (CG-30) San Francisco Naval Shipyard 12. prosince 1962 30. října 1964 15. dubna 1967 vyřazen 1995
USS Sterett (CG-31) Puget Sound Naval Shipyard 25. září 1962 30. června 1964 8. dubna 1967 vyřazen 1994
USS William H. Standley (CG-32) Bath Iron Works 29. července 1963 19. prosince 1964 9. července 1966 vyřazen 1994
USS Fox (CG-33) Todd Shipyards 15. ledna 1963 21. listopadu 1964 28. května 1966 vyřazen 1994
USS Biddle (CG-34) Bath Iron Works 9. prosince 1963 2. července 1965 21. ledna 1967 vyřazen 1993

Konstrukce editovat

 
Řízené střely Standard SM-2ER raketového křižníku USS Josephus Daniels
 
Vrtulník SH-2F Seasprite nad křižníkem USS Jouett

V konstrukci lodí byl použit prodloužený trup křižníků třídy Leahy. Třída Leahy měla pouze slabou dělovou výzbroj, což se však ukázalo jako zásadní nedostatek. Její zadní vypouštěcí zařízení řízených střel proto bylo i třídy Belknap nahrazeno dělovou věží. Potřeba zabudování množství elektroniky rovněž vedla k vypuštění samostatného odpalovacího zařízení raketových torpéd RUR-5 ASROC, které byly proto u třídy Belknap odpalovány ze stejného zařízení jako protiletadlové řízené střely. Polovina odpalovačů zároveň znamenala omezení počtu cílů, se kterými mohla loď najednou bojovat.[2]

Po dokončení tedy byla konfigurace výzbroje následující. Na přídi bylo dvojnásobné vypouštěcí zařízení Mk 10, ze kterého mohly být odpalovány jak protiletadlové řízené střely RIM-2 Terrier, tak raketová torpéda RUR-5 ASROC. V muničním skladu na přídi přitom bylo čtyřicet střel RIM-2 Terrier a dvacet střel RUR-5 ASROC. Dále křižníky nesly jeden dvouúčelový 127mm kanón ve věži na zádi a čtyři 76mm kanóny. Protiponorkovou výzbroj doplňovaly dva tříhlavňové 324mm torpédomety pro lehká protiponorková torpéda. Na zádi byla plošina pro operace protiponorkového vrtulníku a hangár. Operoval z nich víceúčelový vrtulník SH-2 systému LAMPS I.

Pohonný systém tvořily dvě turbíny a čtyři kotle. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[1]

Modernizace editovat

Během služby byly křižníky výrazně modernizovány. Všechny 76mm kanóny byly demontovány, ale naopak přibyly dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel RGM-84 Harpoon, dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx a čtyři 12,7mm kulomety. Původní střely RIM-2 Terrier navíc nahradily modernější typu Standard ER.[1]

Operační nasazení editovat

 
USS Belknap roku 1975 těžce poškozený noční kolizí s letadlovou lodí USS John F. Kennedy (CV-67) a následným požárem.

Křižníky třídy Belknap byly nasazeny ve Vietnamské válce. USS Sterett a USS Biddle zde přitom dosáhly několika sestřelů severovietnamských letounů.

Belknap byl v roce 1975 těžce poškozen noční kolizí s letadlovou lodí USS John F. Kennedy (CV-67) a následným požárem. Při opravách byl výrazně upraven pro plnění role velitelské lodi a od standardu ostatních lodí se lišil.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 51. 
  2. a b DLG 26 / CG 26 BELKNAP class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Class Belknap Guided Missile Cruiser [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat