Třída Al Madinah je třída fregat Saúdského královského námořnictva. Ve své době technologicky velmi moderní třída neměla mezi námořnictvy zemí Perského zálivu obdobu. Tvoří ji celkem čtyři jednotky, které jsou všechny stále v aktivní službě.

Třída Al Madinah
Al Madinah (702)
Al Madinah (702)
Obecné informace
UživatelSaúdské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě4
Osudaktivní (2017)
Nástupcetřída Al Riyadh
Technické údaje
Výtlak2000 t (standardní)
2250 t (plný)
Délka115 m
Šířka12,5 m
Ponor3,4 m
Pohon4 diesely
Rychlost30 uzlů
Dosah8000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka179
Výzbroj1× 100mm kanón
4× 40mm kanón DARDO (2×2)
Otomat Mk2 (2×4)
Crotale EDIR (1×8)
4× 533mm torpédomet
Letadla1× vrtulník

Stavba editovat

Postavila je v letech 19811986 francouzská loděnice Arsenal de Marine v Lorientu. První dvě jednotky, Al Madinah (702) a Hofouf (704), byly do služby zařazeny v roce 1985. Druhý pár, Abha (706) a Taif (708), následoval v roce 1986.

Jednotky třídy Al Madinah:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Al Madinah (702) 1983 4. ledna 1985 aktivní
Hofouf (704) 1983 31. října 1985 aktivní
Abha (706) 1983 4. dubna 1986 aktivní
Taif (708) 1984 29. srpna 1986 aktivní

Konstrukce editovat

dělové věži na přídi je umístěn jeden 100mm kanón Creusot-Loire, který doplňují dva 40mm obranné komplety OTO Melara DARDO. Protilodní výzbroj tvoří dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery protilodních střel Otomat Mk2. K protivdušné obraně fregaty nesou jedno osminásobné vypouštěcí zařízení řízených střel Crotale EDIR s celkovou zásobou 26 střel. Protiponorkovou výzbroj představují dva dvojité 533mm torpédomety, ze kterých jsou vypouštěna těžká protiponorková torpéda F17P. Na zádi se nachází přistávací plošina a hangár pro jeden vrtulník SA365F Dauphin 2. Ten například slouží pro navádění střel Exocet za radiolokačním horizontem samotné lodě.

Pohonný systém je typu CODAD. Lodě mají čtyři diesely SEMT Pielstick 16PA 6BTC. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.

Modernizace editovat

V 90. letech všechny jednotky prošly komplexní modernizací v loděnicí DCN Toulon. Dostaly bojový informační systém Thomson-CSF TAVITAC, manipulační systém pro vrtulníky, trupový sonar Diodon TSM 2630 a sonar s regulovatelnou hloubkou ponoru Sorel.

V roce 2013 získaly evropské společnosti DCNS, Thales a MBDA kontrakt na další komplexní modernizaci všech fregat třídy Al Madinah a obou tankerů třídy Boraida. Modernizace se mimo jiné dotkne bojového řídícího systému, výzbroje, senzorů i další elektroniky plavidel.[2]

Operační služba editovat

Fregaty této třídy se podílejí na vojenské intervenci v Jemenu. Fregata Al Madinah (702) byla 30. ledna 2017 u jemenského pobřeží napadena třemi „sebevražednými čluny“. Jemenští Hútíové po útoku zveřejnili video zachycující výbuch na zádi plavidla, který nárokovali jako zásah protilodní střelou. Posádce fregaty se podařilo oheň uhasit. Dva námořníci zemřeli a tři byli zraněni.[3] Poškozené plavidlo se 5. února 2017 vrátilo na základnu v Džiddě.[4] Později bylo uvedeno, že výbušné čluny byly dálkově řízené drony.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Class Al Madinah Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. (anglicky) 
  2. DCNS, Thales, MBDA win billion-euro defense contract to upgrade Royal Saudi Navy vessels [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Royal Saudi Navy Al Madinah-class Frigate Damaged Following Attack by Houthi Militia Off Yemen [online]. Navyrecognition.com [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Bombed Saudi frigate returns to base [online]. Jane's [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-10. (anglicky) 
  5. Houthi “suicide boats” used in Saudi frigate attack were ‘drones’, US Navy Admiral says [online]. Navaltoday.com [cit. 2017-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.