Wikipedie

Syrské písmo (varianta estrangelo)

Estrangelo (ܐܣܛܪܢܓܠܐ) je původní syrské písmo z něhož se vyvinula minimálně dvě další: (nestoriánské východosyrské, a jakobitské, západosyrské, zvané serto. Patří do rodiny semitských písem, lineární spojná forma písma aramejského (jímž se dnes zapisuje hebrejština). Jméno estrangelo (západosyrskou výslovností estrangelá; řecky: στρογγυλη, strongylé) pochází snad z arabského satr andžilijí („písmo evangelií“). Vzniklo patrně v Edesse (později Urfa, dnes Şanlıurfa; první stát, kde se křesťanství stalo státním náboženstvím), podle Č. Loukotky[1] z písma palmyrského. Písmo syrských křesťanských autorů zejména v období 3.–7. stol. křesťanského letopočtu.

Ktávé qadíšé (Písma svatá) – titul syrské Bible vydané UBS v letech 1979–1996. Písmo estrangelo vokalizované původní syrskou punktací. Ukázka užití estrangela jako ozdobného písma.

Obecná charakteristika editovat

 
Písma svatá – Písma Starého a Nového Zákona. Ukázka frontispisu syrské Bible vydané UBS v letech 1979–1996. Příklad užití estrangela jako ozdobného písma s kaligrafickými prvky a ligaturami. Nevokalizovaný text. Slovo „zákon“ (diatiké) navíc prozrazuje vliv řečtiny na církevní syrštinu.

Jako všechna semitská písma, také estrangelo se čte zprava doleva a původně zaznamenávalo pouze souhlásky; samohlásky si musel čtenář domyslet. Zvláštnosti syrštiny si však brzy vynutily alespoň náznaky vokalizace. Písmo je spojné, ač ne důsledně: (některé) znaky na sebe navzájem navazují se sousedními. Každý znak má proto až čtyři formy: samostatnou, napojenou zprava, napojenou zleva a napojenou z obou stran (výraznější je to u obou zmíněných následných písem). Vyskytují se i ligatury (slitky znaků). Zapisovalo se na podklad otočený o 90° doleva ve sloupcích odshora dolů, řazených zleva doprava, četlo se otočené zpět v řádcích zprava doleva, řazených shora dolů. Zdánlivě komplikovaný způsob řešil nebezpečí, že si písař bude při psaní text umazávat rukou. Písmo tím získalo výrazně ostrý sklon směrem doleva.

Tabulka znaků editovat

 
Syrská vokalizace a další znaménka
 
Syrská kniha z 11. století v písmu Estrangelo (některé znaky už mají formu Serto)

Upozornění: některé prohlížeče zobrazují místo Estrangela písmo kanaánské – porovnejte s tabulkou znaků na stránce Serto!

Estrangelo
nespojná popř.
koncová forma		 název
záp. výsl.		 výslovnost entita hexadecim. Win XP OS X Option hebrejský
ekvivalent		 číselná hodnota
ܐ Álaf ` & # 1 8 0 8 ; &#x0710 ALT+1808 Option+0710 א 1
ܒ BéÞ b, v & # 1 8 1 0 ; &#x0712 ALT+1810 Option+0712 ב 2
ܓ Gámal g & # 1 8 1 1 ; &#x0713 ALT+1811 Option+0713 ג 3
ܕ DálaÞ d & # 1 8 1 3 ; &#x0715 ALT+1813 Option+0715 ד 4
ܗ Hé h & # 1 8 1 5 ; &#x0717 ALT+1815 Option+0717 ה 5
ܘ Uau u, w & # 1 8 1 6 ; &#x0718 ALT+1816 Option+0718 ו 6
ܙ Zai(n), Zén z & # 1 8 1 7 ; &#x0719 ALT+1817 Option+0719 ז 7
ܚ Chét ch & # 1 8 1 8 ; &#x071A ALT+1818 Option+071A ח 8
ܛ TéÞ t & # 1 8 1 9 ; &#x071B ALT+1819 Option+071B ט 9
ܝ Jód j & # 1 8 2 1 ; &#x071D ALT+1821 Option+071D י 10
ܟܟ Káf ķ & # 1 8 2 3 ; &#x071F ALT+1823 Option+071F כ 20
ܠ Lámad l & # 1 8 2 4 ; &#x0720 ALT+1824 Option+0720 ל 30
ܡܡ Mím m & # 1 8 2 5 ; &#x0721 ALT+1825 Option+0721 מ 40
ܢܢ Nún n & # 1 8 2 6 ; &#x0722 ALT+1826 Option+0722 נ 50
ܣ
ܤ		 SemkaÞ s & # 1 8 2 7 ;
& # 1 8 2 8 ;		 &#x0723
&#x0724		 ALT+1827
ALT+1828		 Option+0723
Option+0724		 ס 60
ܥ É ´ & # 1 8 2 9 ; &#x0725 ALT+1829 Option+0725 ע 70
ܦ Pé p, f & # 1 8 3 0 ; &#x0726 ALT+1830 Option+0726 פ 80
ܨ Cádé c & # 1 8 3 2 ; &#x0728 ALT+1832 Option+0728 צ 90
ܩ Qóf k & # 1 8 3 3 ; &#x0729 ALT+1833 Option+0729 ק 100
ܪ Réš r & # 1 8 3 4 ; &#x072A ALT+1834 Option+072A ר 200
ܫ Šín š & # 1 8 3 5 ; &#x072B ALT+1835 Option+072B ש 300
ܬ Tau t, Þ & # 1 8 3 6 ; &#x072C ALT+1836 Option+072C ת 400

Dnešní užití editovat

 
Ukázka kombinovaného užití písem Serto (vokalizované) a Estrangelo (nevokalizované). Stránka Nového Zákona v syrské Bibli vydané UBS 1979/1996.
Zatímco vlastní text je v písmu Serto, redakční popisky jsou v písmu Estrangelo:
nahoře: "Matouš 28"; uprostřed: "Končí svaté evangelium - evangelium apoštola Matouše, které řekl hebrejsky v Palestině"; pod čarou: "Svaté evangelium - evangelium Markovo".

Estrangelo bylo brzy opuštěno ve prospěch jednodušších písem, která se z něj vyvinula. Dnes slouží spíš jako monumentální, ozdobné písmo, případně k odlišení (asi jako v latince kurzíva). Poslední dobou je však čím dál oblíbenější u tvůrců softwarových fontů, je jediným syrským písmem v Unicodu. Lze jej sehnat snáze než obě modernější formy syrského písma.

Ukázka estrangela UNICODE editovat

ܐܒܘܢ ܕܒܫܡܝܐ ܢܬܩܕܫ ܫܡܟ ܀ 9
ܬܐܬܐ ܡܠܟܘܬܟ ܢܗܘܐ ܨܒܚܟ ܐܝܟܢܐ ܕܒܫܡܝܐ ܐܦ ܒܐܪܥܐ ܀ 10
ܗܒ ܠܢ ܠܚܡܐ ܕܣܘܢܩܢܢ ܝܘܡܢܠ ܀ 11
ܘܫܒܘܩ ܠܢ ܚܘܒܝܢ ܐܝܟܢܐ ܕܐܦ ܚܢܢ ܫܒܩܢ ܠܚܝܒܝܢ ܀ 12
ܘܠܐ ܬܥܠܢ ܠܢܣܝܘܢܐ ܐܠܐ ܦܨܢ ܡܢ ܒܝܫܐ ܡܛܠ ܕܕܝܠܟ ܗܝ ܡܠܟܘܬܐ ܘܚܝܠܐ ܘܬܫܒܘܚܬܐ ܠܥܠܡ ܥܠܡܝܢ ܀ 13

(Modlitba Páně - "Otčenáš" - Mt 6, 9b-13)

Literatura editovat

  • Carl Brockelmann, SYRISCHE GRAMMATIK, Lipsko 1951, 6. vyd.
  • Th. Nöldeke, GRAMMATIK DER NEUSYRISCHEN SPRACHE, Lipsko 1869.
  • A. J. Maclean, GRAMMAR OF THE DIALECTS OF VERNACULAR SYRIAC, Cambridge 1895.
  • Wilhelm Gesenius, HEBRÄISCHES UND CHALDÄISCHES HANDWÖRTEBUCH I., Lipsko 1834, 4. vylepšené a doplněné vyd.
  • Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Syrské_písmo_(varianta_estrangelo)&oldid=23156154“