Swatch

švýcarská společnost

Swatch [swɒtʃ Amer swɑːtʃ]IPA je švýcarská hodinářská společnost založená roku 1983 Nicolasem Hayekem, organizačně součást společnosti Swatch Group. Produktová řada Swatch byla vytvořena jako reakce na „quartzovou krizi“ sedmdesátých a osmdesátých let, kdy levné asijské digitální i analogové hodinky zaplavily světový trh s hodinkami.

Swatch
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaAktiengesellschaft
Datum založení1983
ZakladatelNicolas Hayek
Adresa sídlaBiel, Švýcarsko
Charakteristika firmy
Oblast činnostihodiny
Produktyhodiny
MajitelSwatch Group
Identifikátory
Oficiální webwww.swatch.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název swatch je zkratkou ze second watch [sekənd wɒtʃ Amer wɑːtʃ]IPA, tedy druhé hodinky, které člověk vlastní pro neformální volnočasové příležitosti, současně nejsou drahé, jsou tudíž postradatelné v případě poškození nebo ztráty; postupem času si Swatch vybudoval renomé, díky němuž hodinky této značky lidé používají také jako své primární hodinky.

Historie

editovat

V 70. letech 20. století byl švýcarský hodinářský průmysl v hluboké krizi. Asijské firmy vsadily na tehdy moderní quartzovou technologii a společnosti jako SEIKO se svými analogovými a digitálními quartzovými hodinkami válcovaly světový trh s hodinkami. Za pouhých 10 let zbankrotovalo 1 000 švýcarských hodinářů, hodnota vývozu hodinek klesla na polovinu a podíl švýcarských hodinek na světovém trhu klesl ze 43 % na 15 %.[1]

A zatímco v Japonsku sjížděly z automatizovaných linek tisíce levných quartzových hodinek, byla ve švýcarském hodinářském segmentu situace úplně jiná; stovky drobných hodinářů tu vyráběly hodinky většinou pod svou značkou a díly odebíraly od zhruba tisícovky dodavatelů.[1]

Jedním z lidí, který si uvědomoval, že švýcarský hodinářský průmysl bude potřebovat radikální změnu, byl Ernst Thomke. Thomke přišel do ASUAG v roce 1978 a ihned začal se změnami. Snížil výrobní náklady, propustil 60 % zaměstnanců, zkonsolidoval výrobu strojků pod společnost ETA SA a urychlil přechod ETA na výrobu quartzových analogových hodinek.[2]

Thomke si také uvědomoval, že se musí zjednodušit a sjednotit nejenom výroba strojků, ale celých hodinek, čímž vznikly ultratenké hodinky Delirium s tělem z jednoho kusu (nahrazuje pouzdro hodinek, základnu strojku a dýnko), do kterého se ukládal strojek číselníkem (stejně jako u hodinek Swatch);[2] plán byl začít montovat strojky ETA do hodinek (nejlépe plastových) a začít tak s masovou produkcí dostupných švýcarských hodinek, které by konkurovaly asijské produkci.

Thomke měl však jeden zásadní problém – kde vzít na svůj plán peníze? Banky už byly unavené z neustálého pumpování peněz do nemocného švýcarského hodinářského průmyslu. Naštěstí se Thomke setkal s investorem Nicolasem Hayekem a ukázal mu své tajné plány.[2]

Hayek, který zrovna sloučil SSIH a ASUAG a určil jim, že se mají soustředit pouze na design hodinek (ETA se měla starat o dodávky hodinek pro všechny značky skupiny), slíbil, že peníze od bank sežene. Peníze opravdu sehnal a v roce 1983 se na trhu objevily první „Swatchky“. A byl to ohromný úspěch od samého začátku, i když nikdo nevěřil, že se v tomto segmentu švýcarské hodinky opět někdy vrátí na scénu.[3]

Produktové řady

editovat

AluMini

editovat

Řada, uvedená roku 2001, určená pro účastníky internetových chatů. Měří čas nezávisle na časových pásmech.[4]

Swatch Originals

editovat

Originály mají plastové pouzdro; jsou dostupné v mnoha velikostech, tvarech a provedeních.

Reference

editovat
  1. a b Swatch in 1978 - Swatch® United States. www.swatch.com [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Four Revolutions: Part 1: A Concise History Of The Quartz Revolution. HODINKEE. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. (anglicky) 
  3. Swatch in 1983 - Swatch® United States. www.swatch.com [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Internetový čas. Módní zoom. Harper's Bazaar mini. Praha: Stratosféra, roč. 1, č. 4 (duben 2001), s. 52. ISSN 2533-4905.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat