Svatopetrská stezka

naučná stezka v okrese Prachatice

Svatopetrská stezka je pojmenována podle cílového místa stezky, kostela svatého Petra a Pavla v Prachaticích. Je zaměřena na přírodní krásy, historické události a provází křížovou cestou s výklenkovými kapličkami a božími muky. Stezku provozuje město Prachatice.[1]

Svatopetrská stezka
Svatopetrská stezka při pohledu zpět na Prachatice
Svatopetrská stezka při pohledu zpět na Prachatice
Základní informace
Typnaučná stezka
Délka920 m
ProvozovatelMěsto Prachatice
Počet zastavení4
Obtížnostmalá
Sezónaceloročně
Lokalizace
PolohaPrachatice
Souřadnice
Map
Startpod Žižkovou skalkou v Prachaticích
Cílkostel svatého Petra a Pavla
Výškový rozdíl49 m
Nejvyšší bod618 m
Nejnižší bod569 m
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis trasy editovat

Naučná stezka začíná pod Žižkovou skalkou, nad Malým náměstím v Prachaticích. Pokračuje kolem skalky vzhůru, prochází kolem mateřské školy, dále kolem domu s pečovatelskou službou a pak stále v mírném stoupání pokračuje volným prostorem kolem křížové cesty až do cíle. Cestou se při zpětném pohledu ukazují panoramatické výhledy na Prachatice a okolní vrchy, zejména na horu Libín (1 093 m n. m.).

Stezka není náročná, je přístupná celoročně a má délku 920 m.[2] Je určena hlavně pěším návštěvníkům, využívat ji mohou i cyklisté a vozíčkáři s doprovodem.[1] Schody u Žižkovy skalky se dají objet. Povrch stezky je tvořen kamennou dlažbou a asfaltem. Stezka je vybavena odpočinkovými místy s lavičkami a má čtyři stanoviště s informačními tabulemi.

Stanoviště č. 1 – Skalka editovat

Informační tabule č. 1 seznamuje návštěvníka s prachatickou přírodní zajímavostí, křemennou skalkou, zejména z hlediska historického. V historii se měnily i její názvy – Husova skalka, Schillerova skalka a po roce 1945 Žižkova skalka. Z tohoto místa Jan Žižka v roce 1420 dvakrát řídil obléhání a dobytí Prachatic. V roce 1620 zopakoval obléhání a dobytí Prachatic císařský generál Karel Bonaventura Buquoy.

Stanoviště č. 2 – Pamětní jehlan nad Skalkou editovat

Druhá zastávka připomíná konec životní pouti řeznického mistra z doby napoleonských válek (1803). Na jeho památku zde stojí trojboký žulový jehlan s německým nápisem, v překladu: „Nic není jistějšího než smrt, ale den a hodina jejího příchodu jsou nejisté.” Pamětní jehlan je kulturní památka ČR.

Stanoviště č. 3 – Křížová cesta editovat

Informační panel č. 3 se věnuje bývalé křížové cestě. Celkem se dochovalo 10 božích muk a výklenkových kapliček z 18. a 19. století, všechny jsou evidovány jako kulturní památky ČR a postupně jsou restaurovány. Ve výklenku božích muk před domem s pečovatelskou službou je umístěn obraz sv. Vojtěcha od malíře Cyrila Chramosty. Boží muka nad domem s pečovatelskou službou mají v nice vyobrazeného sv. Jana N. Neumanna. Ve výklenkové kapličce č. III. je vyobrazen sv. Prokop a v božích mukách č. IV. je sv. Václav. Všechny tyto obrazy jsou druhotnou výzdobou.

Stanoviště č. 4 – Hřbitov a kostel sv. Petra a Pavla editovat

Panel č. 4 podrobně seznamuje se hřbitovním kostelem sv. Petra a Pavla, který je jednou z nejstarších církevních památek v jihozápadních Čechách. Na jeho místě byl již ve 12. století románský kostelík. Kostel je raně gotická stavba, která byla barokně upravena. Informační tabule zmiňuje i náhrobní desku varhaníka a městského německého písaře Georga Rosenthalera z roku 1570, která je zazděna na jižní straně kostela. Informuje i o zde pohřbených rodičích sv. Jana N. Neumanna.

Galerie editovat

Panorama editovat

Panoramatický pohled na Svatopetrskou stezku od jihu a na lom a vrch Kobylí hora vpravo

Panoramatický pohled ze Svatopetrské stezky na Prachatice a horu Libín (1 093 m n. m.) a vlevo na Jelemecký vrch

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Naučné stezky: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat