Svatohavelský sněm

Svatohavelský sněm byl jedním z významných zemských sněmů doby husitské. Sešel se z iniciativy pražanů a umírněných husitů ve dnech 16. října1. listopadu 1423 v Praze a zúčastnil se ho kromě kališníků i větší počet katolických šlechticů, kterým byly poskytnuty glejty. Sněmu se nezúčastnili táborité ani nikdo z nově vytvořeného Žižkova východočeského svazu. Předmětem jednání byl program politické i hospodářské obnovy země, ale hlavní příčinou jeho svolání byly právě obavy ze vzrůstající moci Jana Žižky. Závěry sněmu zahrnovaly i tvrdý a nesmlouvavý postup proti zemským škůdcům a prohlášení, že kdo se k těmto úmluvám nepřipojí, bude považován za nepřítele. I když zde Žižka nebyl přímo jmenován, úmluvy byly namířeny zejména proti němu.[1]

Sněm zvolil do čela země dvanáctičlennou vládu s paritním zastoupením kališnických a katolických šlechticů (10 pánů a 2 nižší šlechtici). Zástupci kališnické strany byli Hynek Krušina z Lichtenburka, Hynek Koldštejnský z Valdštejna, Hašek z Valdštejna, Heřman z Landštejna a Borotína, Diviš Bořek z Miletínka a Jan ze Smiřic. Za katolíky byli do vlády zvoleni Čeněk z Vartenberka, Oldřich z Rožmberka, Hynek Hlaváč z Dubé, Aleš Holický ze Šternberka, Jan starší z Michalovic a Fridrich z Kolovrat.[1]

Na sněmu došlo k vytvoření aliance umírněných husitů s českými katolíky, která bývá nazývána svatohavelskou koalicí.[1] Koaličním vojskům se podařilo na jaře následujícího roku obklíčit Žižku u Kostelce nad Labem, ale Žižkovi se podařilo uniknout a pak své nepřátele porazit v bitvě u Malešova. Následně se tato aliance prakticky rozpadla.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české Sv. 5 1402-1437. 2., rev.. vyd. Praha: Paseka, 2010. 790 s. ISBN 978-80-7432-007-1. S. 331–332. 
  2. Sněm svatohavelský. leporelo.info [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online.