Hynek z Kolštejna

český šlechtic a husitský hejtman

Hynek Koldštejnský z Valdštejna, zvaný též Hynek z Kolštejna či Koldštejna[pozn. 1] († 7. září 1427) byl český šlechtic rodu pánů z Valdštejna a husitský hejtman pražského svazu.

Hynek z Kolštejna
Fiktivní portrét Hynka z Kolštejna
Fiktivní portrét Hynka z Kolštejna
Narození 15. století
Úmrtí 7. září 1427
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Poprvé je zmiňován v roce 1420, pokud není totožný s Heníkem z Kolštejna, zmiňovaným v letech 1401-1409 (což mohl být i jeho otec). Byl příslušníkem rodu pánů z Valdštejna, ovšem jeho genealogické zařazení je dosud sporné. Na většině listin je psán po hradu Kolštejn (v Branné v Jeseníkách) jako Hynko de Colsstain či Hynkone de Kolssteyn. Podle záznamů v jihlavské popravčí knize se Hynek pravděpodobně účastnil předhusitských bojových družin, kde získal první válečné zkušenosti.[1]

Na jaře roku 1420 byl spolu s Čeňkem z Vartemberka a Hynkem Krušinou z Lichtenburka členem panského poselstva ke králi Zikmundovi do Vratislavi. Již v létě se zúčastnil obrany Prahy proti Zikmundovým křižákům. Jeho jméno figuruje i v manifestu proti Zikmundovi. Po bitvě na Vítkově byl v čele poselstva, které nabízelo českou korunu polskému králi. Na podzim bojoval v bitvě pod Vyšehradem, poté se účastnil dalšího poselstva, které bylo vysláno do Polska koncem roku a jednalo také s litevským Vitoldem. Na počátku roku 1422 byl zvolen jedním z devatenácti rozhodčích, kteří měli omezit vzrůstající vliv Želivského v Praze. V roce 1423 byl na svatohavelském sněmu jmenován jedním z 12 zemských správců.

Během svého života byl hejtmanem v Jaroměři, Litoměřicích (1421), Praze a Slaném (1425). V letech 1423–1424 se podílel na husitském tažení na Moravu. Několikrát se dostal do sporu se Žižkou, v roce 1425 se musel bránit útoku táboritů a dokonce byl na něj neúspěšně spáchán atentát.[1] Vrcholem jeho vojenské kariéry byla účast v bitvě u Ústí nad Labem v roce 1426; zapojil se i do následného obléhání hradu v Mostě, které však skončilo fiaskem.[2]

Hynek patřil ke konzervativnímu křídlu husitů a byl přívržencem Zikmunda Korybutoviče. Po Korybutově zajetí radikální částí Pražanů v roce 1427 požadoval jeho vysvobození, aniž by tušil, že je vězněn na Valdštejně, původně jeho rodovém sídle. Téhož roku se spolu s Janem Smiřickým zapojil do spiknutí, jehož cílem bylo provést v Praze převrat. Plán však prozradil svým pražským přátelům Vilém Kostka z Postupic, takže Rokycanova strana byla připravena a útočníci neuspěli. Hynek Koldštejnský se pokusil ukrýt v domě u Slona nedaleko Staroměstského náměstí, byl však odhalen a zabit jakýmsi Makovcem, kterého nedávno zachránil před oběšením.[3]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podobu jména Hynek Koldštejnský nebo Hynek z Koldštejna používají historici od Palackého po Petra Čorneje, současného nejvýznamnějšího historika, který se věnuje době husitské. Jméno hradu dnes nazývaného Kolštejn (Branná), dříve Koldštejn, je odvozeno od původního německého názvu Goldenstein/Goldstein.

ReferenceEditovat

  1. a b Středověk. Hynek z Kolštejna. www.e-stredovek.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  2. Hynek z Kolštejna. husitstvi.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. Velké dějiny zemí koruny české. Sv. 5.. Praha: Paseka, 2010. S. 490.