Otevřít hlavní menu

Svatobořické děti jsou přímí potomci rodičů popravených za heydrichiády. Jejich poslední vězení bylo ve Svatobořicích u Kyjova v internačním táboru Svatobořice

Děti rodičů postupně zatčených německou státní policií za svůj podíl na útoku na Reinharda Heydricha a pomoc parašutistům z operačních skupin ANTHROPOID, SILVER A, OUT DISTANCE a INTRANSITIVE byly od srpna do listopadu 1942 přiváženy do kojeneckého oddělení Sociálního ústavu hlavního města Prahy v Krči a zámečku Jenerálka v šáreckém údolí u Nebušic.

V zámečku na Jenerálce bylo postupně internováno 46 dětí ve věkovém rozpětí od 2 do 16 let. Zde žily pod přísným dohledem a netušily, zda se ještě někdy sejdou se svými rodiči a jaký je jejich osud. O ty nejmenší se staraly starší děti. Každá starší dívka dostala na starost jedno menší dítě.

Dne 14. 4. 1944 byly tyto děti transportovány do internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova na Hodonínsku. V tomto táboře byli internováni rodinní příslušníci a příbuzní osob, které odešly bojovat proti nacistům do zahraničí. Děti byly umístěny v mužském táboře v tzv. Kinderheimu v baráku č. 25.

Ve čtvrtek 12. 4. 1945 byly „Svatobořické děti“ evakuovány do Kyjova, odtud byly 16. 4. 1945 deportovány do „pracovně-výchovného“ tábora v Plané nad Lužnicí. Z obavy, aby je Němci na poslední chvíli nepovraždili, ukryli je místní lidé v hostinci v 6 km vzdáleném Turovci. Po pár dnech se vrátily zpět do Plané nad Lužnicí, kde se dočkaly konce války.

Speciálním vagonem přijely dne 12. 5. 1945 na Wilsonovo nádraží v Praze. Teprve teď se postupně začaly dozvídat, že jejich rodiče byli v rámci hromadných poprav zavražděni v Mauthausenu ve dnech 24. 10. 1942 a 26. 1. 1943.

OdkazyEditovat

Internační tábor - Oficiální stránky obce Svatobořice-Mistřín

LiteraturaEditovat

Čvančara Jaroslav: Děti nepřátel Říše. Asociace nositelů legionářských tradic, Ústav pro studium totalitních režimů, 2013.