Památka svatého Blažeje

(přesměrováno z Svátek svatého Blažeje)

Památka svatého Blažeje (Svátek svatého Blažeje, Blažejův den) se slaví 3. února a je spjata s hudbou, zpěvem a tanci.

Památka svatého Blažeje
Svatý Blažej a krávy. Ruská ikona
Svatý Blažej a krávy. Ruská ikona
Jiný názevBlažejův den
SlavenýSlované a křesťany
Druhslovanská
Datum3. února

Blasius pomocníkEditovat

Blasius je jedním z pomocníků v nouzi, kterého uctívali jakožto patrona obuvníků, krejčích, tkalců, koželuhů, lékařů a obchodníků. Byl rovněž patronem domácího zvířectva a počasí, ale také ochránce před nemocemi horních cest dýchacích. Liturgické oslavy byly provázeny svěcením a obětováním svící, žehnáním vody, vína, chleba a od 16. století svatoblažejským požehnáním. V lidovém prostředí hrál tento světec úlohu zvěstovatele jara a jeho svátek také patřil k jarně novoročním koledním obchůzkám. Den sv. Blažeje byl navíc považován za poloviční svátek a lidé se zdržovali těžších prací, nepředlo se.[1] Kult sv. Blažeje je na našem území velmi starý, což dokládají např. kostely v Olomouci (1299) či Plzenci (11. – 12. stol.) zasvěcené tomuto patronovi dobytka.

ObyčejeEditovat

V tento den obcházeli školáci po domech, zpívali, tančili a vybírali mouku, hrách, vejce, klobásy a peníze. Sbírka náležela učiteli, pro něhož znamenala blažejská koleda jediný zdroj příjmu. Blažejáci vystupovali v jednoduchých převlecích, při zpěvu poskakovali v rytmu po kruhu. Podobný cíl – podpora učiteli a propagace školy, mělo koledování v den sv. Řehoře (12. března), patrona školních dětí. Řehořská koleda měla často povahu obchůzkové hry s výstupy mnoha aktérů, z nichž jeden představoval biskupa. Blažejská koleda převažovala na Hané a na Slovácku, zatímco s Řehořem se chodilo do 19. století v západních krajích Moravy a na Brněnsku. Místy se udržovaly koledy obě (Vizovice, Ždánice).

PranostikyEditovat

Na sv. Blažeje kamínek se ohřeje. Na sv. Blažeje slunce ještě nehřeje. Na sv. Blažeje skřivan pije z koleje. Na sv. Blažeje tekou vody plné koleje. Je-li o Blažeji voda v koleji, úroda lnu se očekává. Na sv. Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len. Na sv. Blažeje jasná obloha, byla jistá úroda. Je-li na sv. Blažeje slunečné ráno, budou mladí lidé v nadcházejícím roce požívati pevného zdraví, je-li slunečno po polednách, platí to o lidech středního věku, a je-li slunečno k večeru, budou se dobrému zdraví těšit lidé staří.

Přicházelo jaro a lidé proto slunečnímu svitu tohoto dne přisuzovali pozitivními účinky. Koho se byť jen dotkly svatoblažejské paprsky, toho čekalo v nadcházejícím roce něco příznivého. Mladíky např. neodvedli na vojnu, dívky se provdaly, lidé měli být zdraví, na polích se mělo urodit apod.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Na Podluží se nemělo vůbec pracovat, aby člověka nepostihlo bolení v krku (BARTOŠ 1885, s. 32).

LiteraturaEditovat

  • Alena Vondrušková, České zvyky a obyčeje. Praha : 2004, s. 81–83.
  • Bartoš, F.: Lid a národ II. Velké Meziříčí : 1885.
  • Čeněk Zíbrt, Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha : 2006, s. 167–169 a 184–199.

Externí odkazyEditovat