Sukně

Sukně, zastarale též suknice, je svrchní nebo spodní část oděvu, sahající od pasu dolů. V dnešní době ji nosí v Evropě a Americe převážně ženy.

The Evoltion of the skirt, Harry Julius, 1916

DějinyEditovat

Původ sukně sahá až do pravěku, do období, kdy oděv nebyl ještě vždy diferencován pro muže nebo ženy. Z archeologických nálezů byly rekonstruovány dívčí a ženské sukně, pletené či tkané, podobné formám pozdějším. Další vývoj sukně lze vysledovat ve starověkých říších až do třetího tisíciletí před naším letopočtem, v Egyptě jsou vyobrazeny krátké mužské sukně se sponou v pase, nazývané někdy zástěrka nebo kilt, a to jak u faraonů,^[1], tak u jejich úředníků, bývaly někdy z palmového listu. Egyptské ženy nosily sukně dlouhé, z vlněné nebo bavlněné tkaniny. Také v Sumeru, Mezopotámii a v Persii nosili muži krátké sukně. Sumerská kaunakes byla z dřevěných destiček. Na Krétě a v Mykénách se dochovala vyobrazení bohyně i kněžky v dlouhé kaskádové sukni a s odhaleným poprsím z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem.

Ženské sukně se často nosily dvě, jedna spodní a jedna svrchní, větší počet sukní vyznačoval na venkově bohatou nevěstu. Zástěra byla od středověku pracovní sukní pro ženy i pro muže. U lidových krojů se zadní sukně nazývala kasanice (fěrtoch), přední zástěra šorec. ^[2]. Mužská sukně je součástí některých národních krojů, patří například ke skotskému oděvu.

Sukně se nosily prodloužené s vlečkou, podkasané, s vycpávkami či jinak vyztužené, krinolína či polokrinolína byla napjatá na obruči, sukně s honzíkem (turnýra). ^[3] Dětské sukně lze sledovat na portrétech chlapců od středověku až do 18. století.

Zatímco ve starších historických dobách převládaly dlouhé šaty, v 19. století se ujalo praktické dělení ženského oděvu na sukni a živůtek, nebo sukni s krátkým kabátkem, tato souprava byla nazvána kostým.

Ženy nosily sukni často také z hygienických důvodů kvůli menstruaci, v dnešní době její nošení již není univerzální z důvodu dostupnosti moderních hygienických potřeb. Na přelomu 19. a 20. století se objevila sukně kalhotová, zprvu ve sportu (cyklistky) a pro pracovní použití. Během 20. století se sukně rozvinuly jak svými materiály a úpravami (např. sukně skládaná či plisovaná), tak délkou (Minisukně).

GalerieEditovat

Pravěká sukně
Sumerské sukně kaunakes
Egyptský úředník
Asyrský král Aššurbanipal
Podkasaná sukně barokní, Václav Hollar
Sukně s honzíkem, 1890

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ Archivovaná kopie. matama.blog.cz [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12.
↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 544
↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 543

LiteraturaEditovat

Ludmila Kybalová, Olga Herbenová, Milena Lamarová, Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1973, s. 543-554

Související článkyEditovat

Kilt – tradiční pánská sukně ve Skotsku a částečně Irsku
Minisukně
Sarong – tradiční unisexová sukně v Jihovýchodní Asii
Zástěra
Fustanella – tradiční pánská sukně na Balkáně

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu sukně na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo sukně ve Wikislovníku

[1] Archivovaná kopie. matama.blog.cz [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12.

[2] Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 544

[3] Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 543

[1]

[2]

[3]