Stuttgart 21 (někdy také zkratkou S21) je velkým urbanistickým zásahem v centru i celém území hlavního města spolkové země Bádenska–Württemberska Stuttgartu a velkou přestavbou železničního uzlu, při které je k dosavadní síti rozložené v území města připojeno 57 km tratí v dalších koridorech. Zároveň je principiální přestavbou a modernizací hlavního nádraží na stejném místě v centru města, které je měněno z hlavového nádraží na nádraží průjezdné a zčásti převáděno do podzemí. Spletitost a náročnost projektu je vyvolána nesmírně členitým terénem města Stuttgartu ve více údolích sevřených mezi kopci.

Schéma úprav ve Stuttgartském železničním uzlu. Červeně nově přidané tratě

Historie editovat

První koncept byl představen v dubnu 1994, se stavbou bylo započato 2. února 2010. První úvahy o změnách v uzlu a na hlavním nádraží pochází již z poloviny 80. let.

Popis editovat

 
Postavení poloh dosavadního nádraží a nové části

Územím města vedlo doposud několik dálkových i místních tratí. Hlavní větev tratí vede přibližně ve směru od severozápadu (od Mannheimu) k jihovýchodu (směr Ulm), převážně v nivě řeky Neckar. K této ose se připojují tratě od západu a od východu. Severní část měst je protkána více větvemi. V západní části města areálem Stuttgartu prochází ještě jedna klikatící se trať. Nový koncept přináší přidání další trati, rovněž ve směru severozápad-jihovýchod ale západně od dosavadní tratě, přibližně od stanice S-Feurbach po Wendinger na jihu. Značná část této nové větve vede pod zemí a její součástí je nové (průjezdné) nádraží v místě současného hlavního nádraží.

Protesty editovat

 
Start demonstrací s počátkem bouracích prací

Gigantický projekt se u obyvatelstva Stuttgartu nesetkával nikdy se vřelým přijetím, protesty byly ale zprvu omezené a nenalezly širokou odezvu. S postupem realizace projektu nespokojenost narůstala, zejména pokud se šířily pověsti a spekulaci s drahými pozemky. Odpor obyvatelstva eskaloval na konci srpna 2010 kdy stavební stroje počaly s bouráním jižního nároží původní nádražní budovy a od 26. srpna pravidelně docházelo k demonstracím nejprve s desetitisícovou účastí, která v průběhu září a října narostla v některých případech až ke čtvrt milionu[1] K demonstracím docházelo i několikrát týdně. Vývoj nakonec vedl k pádu dosavadní koalice v zemské vládě Bádenska–Württemberska a prvnímu převzetí vlády stranou zelených na zemské úrovni. Vynutily si částečnou změnu konceptu, kterou upravilo lidové hlasování v následujícím roce.

Náklady editovat

Původní náklady byly vyčísleny s poukazem na přesný postup propočtu na 4,5 miliard Euro (cca 121 miliard Kč). Skutečné náklady vzrostly oproti původnímu předpokladu na 6,5 miliard Euro. Růst nákladů byl způsoben částečně i změnou konceptu.

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat