Stádní chování
Stádní chování nebo davové chování (anglicky herd behavior, německy Herdenverhalten) popisuje, jak mohou jednotlivci ve skupině jednat kolektivně bez centralizovaného směru. Termín odkazuje na chování zvířat ve stádech, smečkách, hejnech ptáků, ryb a podobně, stejně jako chování lidí v demonstracích, nepokojích a generálních stávkách,[1] sportovních událostech, náboženských shromáždění, davovém násilí a každodenním rozhodování, úsudcích a utváření názorů, vkusu apod.
Raafat, Chater a Frith navrhli integrovaný přístup ke stádnímu chování, popisujícím dvě klíčové otázky: mechanismy přenosu myšlenek či chování mezi jednotlivci a vzorce jejich propojení.[2] Navrhovali, že spojení různých teoretických přístupů ke stádnímu chování umožňuje aplikovatelnost tohoto konceptu do různých oblastí od kognitivní neurovědy až po ekonomiku.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BRAHA, D. Global Civil Unrest: Contagion, Self-Organization, and Prediction.. PLoS ONE. 2012, s. e48596. DOI 10.1371/journal.pone.0048596. PMID 23119067.
- ↑ RAAFAT, R. M.; CHATER, N.; FRITH, C. Herding in humans. Trends in Cognitive Sciences. 2009, s. 420–428. DOI 10.1016/j.tics.2009.08.002.
- ↑ BURKE, C. J.; TOBLER, P. N.; SCHULTZ, W.; BADDELEY, M. Striatal BOLD response reflects the impact of herd information on financial decisions. Frontiers in Human Neuroscience. 2010, s. 48. DOI 10.3389/fnhum.2010.00048. PMID 20589242.
