Otevřít hlavní menu

Spiknutí dýk

pokus o atentát na Napoleona Bonaparta

Spiknutí dýk (francouzsky conspiration des poignards), též Spiknutí v opeře (complot de l'Opéra) je ve francouzských dějinách označení pro pokus o atentát na Napoleona Bonaparta. Jakobínští spiklenci byli odhaleni 18. vendemiairu roku IX (10. října 1800) v Pařížské opeře, kde byli zadrženi dva muži ozbrojení dýkami. Konkrétní motivy jakobínů k odstranění Napoleona nejsou zcela jasné, pravděpodobně jej považovali za ohrožení revoluce a republiky.

Spiknutí dýk
Historické období První Francouzská republika
Cíl Napoleon Bonaparte
Důsledky Odhalení a popravení spiklenců
Datum 10. října 1800
Místo Paříž, Francie Francie
Pachatelé Joseph Antoine Aréna, Dominique Demerville, Giuseppe Ceracchi, François Topino-Lebrun, Joseph Diana
Použité zbraně dýky

PrůběhEditovat

Spiklenci chtěli zaútočit na Napoleona ve večerních hodinách 10. října 1800 při jeho odchodu z opery.

Jeden z kompliců, jistý Harel, byl ve spojení s policií, které vyzradil, že čtyři ozbrojení muži uspořádají atentát na prvního konzula. Tak byli přímo na místě zadrženi Joseph-Antoine Aréna a Dominique Demerville, bývalý člen Výboru pro veřejné blaho. Ostatní údajní spiklenci byli zatčeni doma. Podle moderní historiografie byl Harel policejní agent provokatér.[1]

Po zatčení byli spiklenci uvězněni v Templu. Po nezdařeném atentátu na Napoleona z 24. prosince 1800 byli členové jakobínského „Spiknutí dýk“, jak uváděly tehdejší úřady, postaveni před trestní soud departementu Seine. Čtyři z nich byli odsouzeni k trestu smrti 19. nivôse roku IX (9. ledna 1801) a popraveni 30. ledna.

ÚčastníciEditovat

Členy spiknutí byli:

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conspiration des poignards na francouzské Wikipedii.

  1. LENTZ, Thierry. Le Grand Consulat, 1799-1804. Paris: Fayard, 1999. ISBN 2213604983. S. 255. 
    TULARD, Jean. Napoléon, ou le mythe du sauveur. Paris: Fayard, 1987. ISBN 2-213-01813-8. S. 136.