Lbín (Bžany): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ᵗʸᵖᵒ |
značky: revertováno možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - české sídlo
'''Lbín''' ({{Vjazyce2|de|Welbine}}
[[První písemná zmínka|První pí]]
▲[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1102]],<ref name="urban"/> ale uvádí se také až rok [[1333]].<ref name="andel"/> Lbín byl od nepaměti v majetku mocných Vršovců. Ke statkům proboštství se dostal asi v roce 1174, kdy došlo k narovnání mezi kapitulou a potomky Vršovce z Nepomeje. Roku 1333 je zmiňován při prodeji Kostomlatského panství svědek Našek ze Lbína. Později patřila část Lbína Teplicům a část Hodkům, kdy roku 1540 Jakub Hodek ze Želevic koupil část se dvorem od rytířů z Března.<ref name="peer"/> Roku 1547 přešla část Lbína sňatkem na Zikmunda Velvetského z Nezpečova a ten pak obě části obce spojil. Dědicové prodali roku 1610 tvrz Lbín s vesnicemi Lysec a Pytlíkov Rostislavu Vchynickému ze Vchynic.<ref name="urban"/> Od té doby byl Lbín součástí teplického panství, které přešlo konfiskací do majetku [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]]. Obec Lbín měla jeden statek. Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy.
V 18. století byly ve Lbíně postaveny dva mlýny:
Řádek 19 ⟶ 18:
* olejový mlýn pak stál přímo na řece Bílině při silnici do [[Úpořiny|Úpořin]]. Mlýn byl v roce 1963 zdemolován.
Pro rozvoj obce měla velký význam výstavba [[Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina|železniční dráhy Trmice–Bílina]] roku 1874. Mezi základními stanicemi byla původně stanice v Lysci, ta však byla roku 1933 nahrazena novou vhodnější stanicí ve Lbíně. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce 1927. V 19. století nastal s rozmachem lázeňství také rozmach cestovního ruchu a tím i výletů do okolí Teplicka. S ohledem na pěknou polohu vesnice v údolí Bíliny, lemovanou vrcholky [[České středohoří|Českého středohoří]], tudy vedla důležitá turistická cesta na [[Milešovka|Milešovku]] (dnes červeně označená). Cesta z Teplic – zvaná Pytlíkovská cesta – byla lemována několika restauracemi. Ve Lbíně v tu dobu prosperovaly čtyři hospody. Tato trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi, pro lázeňské hosty i pro turisty náročnější. Bylo totiž možné cestu zakončit v kterékoliv zastávce na této trase a vrátit se vlakem zpět do
Lbín leží v katastrálním území [[Lysec]] o výměře 2,82 km².<ref name="Katastr"/> Nachází se v [[České středohoří|Českém středohoří]] v nadmořské výšce okolo 190 metrů, na obou březích řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]].
==
Obec měla nejvíce obyvatel v roce 1924. Z celkového počtu 326 bylo 224 Němců a 102 Čechů.
Řádek 42 ⟶ 40:
|}
Při sčítání lidu v letech 1869–1900 Lbín byl osadou obce [[Kladruby (okres Teplice)|Kladruby]] v okrese Teplice, v letech 1910–1980 byla uváděna jako část obce [[Lysec]], se kterým
▲Při sčítání lidu v letech 1869–1900 Lbín byl osadou obce [[Kladruby (okres Teplice)|Kladruby]] v okrese Teplice, v letech 1910–1980 byla uváděna jako část obce [[Lysec]], se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1921–1930 v okrese Teplice-Šanov a v letech 1950–1980 znovu do okresu Teplice. Od 1. července 1980 je [[Část obce|částí obce]] Bžany v okrese Teplice.<ref name="prehled-obci"/>
Vesnicí vede [[Železniční trať Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina|železniční trať Trmice–Bílina]], na které se zde nachází [[železniční zastávka]]. Prochází jí také červeně značená turistická trasa z [[Teplice|Teplic]] do [[Třebívlice|Třebívlic]] a z východního okraje Lbína vede půl kilometru dlouhá [[naučná stezka]] se čtyřmi zastaveními na vrchol Supího vrchu. Stezka vznikla v roce 2019 a zaměřuje se na geologii, přírodu a krajinu.<ref name="stezky"/>[[Soubor:Lbín 1 Kaple.jpg|náhled|Kaple]]▼
▲Vesnicí vede [[Železniční trať Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina|železniční trať Trmice–Bílina]], na které se zde nachází [[železniční zastávka]]. Prochází jí také červeně značená turistická trasa z [[Teplice|Teplic]] do [[Třebívlice|Třebívlic]] a z východního okraje Lbína vede půl kilometru dlouhá [[naučná stezka]] se čtyřmi zastaveními na vrchol Supího vrchu. Stezka vznikla v roce 2019 a zaměřuje se na geologii, přírodu a krajinu.<ref name="stezky"/>
▲* Kamenný most přes řeku Bílinu v obci z poloviny 18. století
* Lysecký poklad – naleziště z roku 1884 – při výstavbě rodinného domu čp. 21 pana Schöpkeho ve Lbíně byly nalezeny ozdobné předměty z prvního až druhého tisíciletí př. n. l. Předměty jsou součástí sbírky [[Regionální muzeum v Teplicích|Muzea v Teplicích]]. Dům čp. 21 byl situován mezi domy čp. 23 a čp. 20 v padesátých letech 20. století zdemolován.
| |||