Pražské jaro: Porovnání verzí

Ačkoliv ''Akční program'' vyhrazoval<!-- vyhrazoval=? -->, že musí postupovat pod vedením KSČ, veřejnost tlačila na stranu, aby reformy provedla urychleně.<ref>{{Citace elektronické monografie

Pro konečnou likvidaci reformního procesu lze konstatovat jako rozhodující dva mezníky: Prvním byly spontánní oslavné demonstrace po druhém vítězství československé [[lední hokej|hokejové]] reprezentace nad mužstvem Sovětského svazu na mistrovství světa ve [[Stockholm]]u. Při nich došlo k&nbsp;(s&nbsp;největší pravděpodobností vyprovokovaným) útokům na sovětská zařízení v&nbsp;Československu, především ke zdemolování zastoupení sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]] v&nbsp;Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Zejména tento čin pak vedl k&nbsp;politice „sypání si hlavy popelem“<!-- formulace? - jde o&nbsp;termín / dobovou citaci? --> ze strany československého vedení s&nbsp;následnými masovými ústupky sovětským požadavkům. Závěrečnou tečkou pak bylo násilné potlačení [[Protiokupační demonstrace v roce 1969|demonstrací k&nbsp;prvnímu výročí okupace]] dne 21. srpna 1969 (s několika mrtvými v&nbsp;Praze již v&nbsp;předvečer výročí okupace). Jako významný dokument pro tento okamžik si nově nastolený režim vytvořil ve svém smyslu silně tendenční reportážní a komentující publikaci v&nbsp;novinovém formátu nazvanou „[[Neprošli]]“. Ta potom byla až do upevnění moci opakovaně zmiňována a citována v&nbsp;médiích a na akcích pod politickým vlivem pro zdůraznění marnosti jakýchkoliv dalších snah reformních – „kontrarevolučních“ – sil.