Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 23985287 uživatele Vabicka (diskuse) zrušena – přebytečná mezera
značka: vrácení zpět
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 109:
Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovaly Írán Velká Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]], což souviselo jednak s vojenskou strategií Londýna i Moskvy, jednak s šáhovou proněmeckou politikou. Obě velmoci také dosadily Íráncům nového vládce – dosavadního [[Korunní princ|korunního prince]] [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezu Pahlavího]], absolventa internátní školy ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Pod dohledem okupačních vojsk se ve dnech [[28. listopad]]u až [[1. prosinec|1. prosince]] [[1943]] konala v íránském hlavním městě [[Teheránská konference]] za účasti [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelta]], [[Winston Churchill|Churchilla]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]].
 
Muhammad Rezá Pahlaví po válce umožnil jisté uvolnění politických poměrů a v Íránu se tak na legální bázi zformovaly politické strany. V roce [[1951]] se stal [[Předseda vlády|ministerským předsedou]] vůdce [[Národní fronta (Írán)|Národní fronty]] [[Muhammad Mosaddek]], který měl podporu komunistů a islamistů, jehož vláda znárodnila íránský [[Ropa|ropný]] průmysl, kontrolovaný od počátku století Brity. Toto opatření vyvolalo mezinárodní krizi ve vztazích s Velkou Británií (viz [[íránská krize]]) a vyústilo ve [[státní převrat]], zorganizovaný šáhem za podpory [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]]. Od té doby vládl Muhammad Rezá Pahlaví diktátorsky pomocí [[Tajná policie|tajné policie]] [[SAVAK]], přičemž zahraničněpolitickyzahraničně politicky se silně orientoval na USA a podporoval [[Izrael]]. Jeho autokratické metody a přílišné prosazování západní kultury, jakož i překotně prováděná modernizace („[[Bílá revoluce]]“) však nakonec postavily proti [[Monarchie|monarchii]] téměř celou společnost.
 
=== Islámská republika (1979–současnost) ===