Jilemnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úvodní text vylepšen značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění informací o geologii Jilemnice značky: revertováno první editace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 384:
Železniční spojení je zajištěno jednokolejnou neelektrifikovanou tratí [[Železniční trať Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou|Martinice – Jablonec nad Jizerou]], která je v provozu od roku 1899. Její počáteční stanice [[Martinice v Krkonoších (nádraží)|Železniční stanice Martinice v Krkonoších]] (na trati [[Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov|040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov]]) byla v roce 1871 původně označena jako stanice Jilemnice, po dokončení trati 042 byla dnešní stanice [[Jilemnice (nádraží)|nádraží v Jilemnici]] nejprve pojmenována jako Jilemnice - město, k přejmenování obou stanic do současné podoby došlo později.
== Horniny a geologický vývoj ==
=== Geologická historie ===
Geologický vývoj Jilemnice a okolí sahá až do hlubin pravěku. V prvohorách, před více než 300 miliony let, bylo toto území pokryto mořem. Usazeniny z tohoto období, jako jsou pískovce, slínovce a opuky, tvoří dnes základ podloží Jilemnice. Během druhohor, před 200 až 66 miliony let, se moře stáhlo a oblast Jilemnice se stala souší. V tomto období docházelo k vulkanické činnosti, která zanechala stopy v podobě žulových masivů a dalších vyvřelých hornin.
Třetí období geologické historie, třetihory, trvalo od 66 do 2,6 milionu let před naším letopočtem. V tomto období docházelo k horotvorným procesům, které zvedly Krkonoše a jejich podhůří. Řeky a ledovce erodovaly horniny a formovaly údolí a svahy, které dnes známe.
Čtvrtohory, nejnovější geologické období, začaly před 2,6 miliony let a trvají dodnes. V tomto období se klima v Jilemnici měnilo z teplého a vlhkého na chladné a suché. Docházelo k střídání glaciálů a interglaciálů, které formovaly krajinu a usazovaly sedimenty, jako jsou štěrky, písky, hlíny a rašeliny.
=== Horniny Jilemnice a okolí ===
Různorodá geologická historie Jilemnice se odráží v rozmanitém složení hornin v jeho okolí. Nejčastější horninou je žula, vyvřelá hornina, která vznikla ztuhnutím magmatu pod povrchem Země. Žula je tvrdá a odolná hornina, která se používá jako stavební materiál a je charakteristická pro Krkonoše a jejich podhůří.
Dalšími běžnými horninami v okolí Jilemnice jsou rulky, svory a fylity. Tyto horniny jsou metamorfované, což znamená, že vznikly přeměnou původních sedimentů a vyvřelých hornin vlivem vysokého tlaku a teploty. Tyto metamorfované horniny se vyznačují plchovitou strukturou a leskem.
Kromě žuly, rul, svorů a fylitů se v okolí Jilemnice vyskytují i další horniny, jako jsou křemence, vápencové desky a amfibolity. Každá z těchto hornin má své jedinečné vlastnosti a skládá mozaiku geologické historie Jilemnice.
=== Zemní složení a půda ===
Zemní složení Jilemnice a okolí je ovlivněno typem hornin, které se v dané oblasti vyskytují, a klimatickými podmínkami. Nejrozšířenějším typem zeminy v okolí Jilemnice je hnědá lesní půda. Tato úrodná půda se vyznačuje vysokým obsahem humusu a živin a je ideální pro pěstování plodin a chov dobytka. Hnědá lesní půda se tvoří v oblastech s mírným klimatem a dostatkem srážek.
Kromě hnědé lesní půdy se v okolí Jilemnice vyskytují i další typy zeminy, jako jsou lužní půdy, podzolové půdy a rašeliniště. Každý typ zeminy má své specifické vlastnosti a je vhodný pro různé druhy rostlin a zemědělské aktivity.
=== Vliv geologie na Jilemnici ===
Geologie Jilemnice a okolí má významný vliv na mnoho aspektů života v tomto regionu. Horniny a zemina ovlivňují krajinu, stavebnictví, zemědělství a dokonce i místní zdroje vody.
* '''Krajina:''' Různé typy hornin mají různou odolnost vůči erozi. Tvrdé horniny, jako je žula, tvoří základ Krkonošského podhůří a vytvářejí kopce a hřebeny. Naopak měkčí horniny, jako jsou pískovce a slínovce, jsou náchylnější k erozi a tvoří údolí a nivy.
* '''Stavebnictví:''' Odolnost a vlastnosti hornin ovlivňují volbu stavebních materiálů. Žula je díky své pevnosti a trvanlivosti oblíbeným stavebním kamenem v Jilemnici a okolí. Jiné horniny, jako jsou jíly, se mohou používat pro výrobu cihel a dlažebních kostek.
* '''Zemědělství:''' Půdní typy, které se v Jilemnici vyskytují, určují vhodnost půdy pro pěstování plodin. Úrodná hnědá lesní půda je vhodná pro širokou škálu plodin, zatímco jiné typy půdy mohou být vhodnější pro pastviny nebo lesnictví.
* '''Zdroje vody:''' Propustnost hornin ovlivňuje zásoby podzemní vody v Jilemnici. Žula je poměrně málo propustná hornina, zatímco pískovce a štěrky jsou propustnější a mohou sloužit jako dobré rezervoáry podzemní vody.
=== Zajímavosti geologie Jilemnice a okolí ===
Kromě běžných hornin se v okolí Jilemnice vyskytují i geologické zajímavosti, které lákají geology amatéry i profesionály. Jedním z takových míst je okolí vrchu Homolka u Roztok u Jilemnice. Zde se nachází odkryvy pyroklastik, což jsou úlomky sopečného materiálu vzniklého explozivními erupcemi. Tyto pyroklastiky jsou důkazem vulkanické činnosti v této oblasti v období permu.
=== Těžba mědi v Jilemnici ===
===== Historie těžby mědi v Jilemnici =====
První zmínky o těžbě mědi v Jilemnici sahají až do 13. století. V té době se horníci zaměřovali na povrchové ložiska a těžili ručně pomocí primitivních nástrojů. S rozvojem technologií se těžba mědi stala sofistikovanějším procesem a v 16. století se v Jilemnici objevily první hlubinné doly.
Největší rozmach těžby mědi v Jilemnici nastal v 18. a 19. století. V té době město proslulo jako významné centrum těžebního průmyslu a přitahovalo horníky z celého Rakouska-Uherska. Doly v okolí Jilemnice, jako například Důl Barbora a Důl Štěpán, produkovaly značné množství mědi, která se používala pro výrobu mincí, mosazných předmětů a dalších produktů.
===== Důsledky těžby mědi =====
Těžba mědi v Jilemnici měla hluboký dopad na krajinu, společnost a ekonomiku regionu. Na jedné straně přinesla prosperitu a rozvoj do Jilemnice a okolních obcí. Těžební průmysl vytvořil pracovní místa, stimuloval obchod a přilákal do regionu nové obyvatele. Na druhou stranu těžba mědi zanechala na krajině trvalé stopy. Doly a haldy s odpadem znečistily ovzduší a vodu a zničily rozsáhlé plochy lesů a zemědělské půdy.
Sociální dopady těžby mědi byly rovněž značné. Horníci pracovali v náročných a nebezpečných podmínkách a byli často vystaveni zdravotním rizikům, jako jsou silikóza a otrava mědí. Životní úroveň hornických rodin byla často nízká a jejich děti musely od útlého věku pracovat v dolech, aby pomohly uživit rodinu.
Ekonomický dopad těžby mědi byl pro Jilemnici a okolí zpočátku velmi pozitivní. Těžební průmysl byl hlavním motorem hospodářského růstu a přispíval k daňovým příjmům státu. V pozdějších fázích však těžba mědi začala upadat kvůli vyčerpání ložisek a klesajícím cenám mědi. To vedlo k uzavření dolů a k masové nezaměstnanosti v regionu.
===== Odkaz těžby mědi =====
Dnes je těžba mědi v Jilemnici již minulostí. Poslední doly byly uzavřeny v 70. letech 20. století a zbyly po nich jen chátrající průmyslové stavby a pozůstatky těžební činnosti. Přestože těžba mědi zanechala na Jilemnici a okolí trvalé stopy, zanechala po sobě i dědictví, které je dodnes patrné.
Mnoho historických památek souvisejících s těžbou mědi, jako jsou hornické domy, šachty a haldy s odpadem, se stalo turistickými atrakcemi. Muzeum v Jilemnici věnované historii těžby mědi umožňuje návštěvníkům seznámit se s fascinujícím příběhem této činnosti a dozvědět se o životě a práci horníků.
Těžba mědi v Jilemnici také zanechala trvalý dopad na kulturní dědictví regionu. Tradice hornictví se odráží v místních folklórních písních, tancích a pověstech. Mnoho hornických rodin si dodnes předává příběhy o práci v dolech a o těžkém životě svých předků.
I když těžba mědi v Jilemnici již nepatří mezi aktivní průmyslová odvětví, její odkaz žije dál v podobě památek, muzeí, tradic a příběhů, které se předávají z generace na generaci. Těžba mědi formovala Jilemnici a okolní obce a zanechala po sobě jedinečné dědictví, které je důležitou součástí identity regionu.
== Společnost ==
| |||