Telomera: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 92:
Ve většině [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčných]] [[Eukaryotická buňka|eukaryotických]] organismech je telomeráza aktivní jen u [[Pohlavní buňka|zárodečných buněk]]. Některé druhy [[Kmenová buňka|kmenových buněk]] jako jsou [[Embryonální kmenová buňka|embryonální kmenové buňky]] (ESC) a některé [[Bílá krvinka|bílé krvinky]]. Telomerázu je možné znovu aktivovat a telomery navrátit do embryoninálního stádia přes somatické přesunutí [[Buněčné jádro|buněčného jádra]]. Existují teorie, které považují stálé zkracování telomer jednotlivými procesy replikace v somatických buňkách za příčinu stárnutí a postupně slábnoucí obranné mechanismy těla proti rakovině. To, je protože telomery se chovají jako zpožďovací “''pojistka''“, eventuálně po čase odejde z provozu po určitém proběhnutém počtu dělení [[Buněčné dělení|buněk]] a to má za výsledek následnou ztrátu vitálně důležitých genetických informací z chromozomu buňky do budoucích procesů dělení buněk.
Délka telomer se velmi liší v závislosti na skupině organismů. Od přibližně 300 základních párů v kvasinkách až po mnoho párů bází (kb) v lidských chromozomech. Často jsou složené z rozmezí bohatých na [[guanin]] – 6 – 8 základních opakujících se párů. Eukaryotické telomery mají typické zakončení s 3´ jedno-vláknovým DNA převislým úsekem, který je esenciální pro udržování a zakrývání konce chromozomů. Bylo identifikováno více proteinů vázajících se na jedno či dvou vláknové telomery DNA. Fungují, jak v udržování telomer, tak v jejich vlastnosti zakrývat důležité sekvence DNA. Telomery se formují do struktur velkých smyček nazývaných stuhy
Zkracování telomer u lidí vede k [[Stárnutí|senescenci]] replikace a postupně blokuje dělení buněk. Základní podstatou tohoto mechanismu, ale je prevence před genovou nestabilitou a vývojem rakoviny v buňkách lidského těla, které jsou již staré a limitují počet možných uskutečnění buněčného dělení. Nicméně zároveň zkrácené telomery narušují funkce imunitního systému, které navyšují náchylnost vzniku neřízené rakoviny. Když nastane, že jsou již úseky telomer příliš krátké, potenciálně se mohou rozvinout z jejich uzavřené struktury. Buňka následně zaznamená odkrytí zranitelné DNA jako již poškození a přestane růst, vstoupí do buněčného stáří, nebo nastartuje apoptosu (sebe destruktivní proces), což se odvíjí od genetického pozadí buňky (p53 status). Odkrytí telomery se také děje při fúzi chromozomů. Protože v normálních somatických buňkách je považováno za nemožné toto poškození napravit, tak se v buňkách rovnou spustí [[apoptóza]]. Většina nemocí spojených se stárnutím jsou spojovány s zkrácenými úseky telomer, nicméně spíše to souvisí se zpomalující se schopností buněk telomery obnovovat. Funkce orgánů se zhoršují, jak více a více buněk je v procesu apoptózy, či vstupují do buněčného stárnutí, ve výsledku to vede k selhání [[Orgánová soustava|orgánové soustavy]].
| |||