Žižkovský vysílač: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 2A0F:8742:102D:0:6881:817A:5341:2803 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jiří Erben značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 39:
=== Plány ===
[[Soubor:Žižkovská věž a dům.JPG|náhled|vpravo|Vysílač v žižkovské zástavbě]]
Od x roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do [[Petřínská rozhledna|Petřínské rozhledny]] bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností<ref name=mannova/>. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů,<ref name=bajkonur>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Malinda | jméno = Jan | url = http://cestovani.idnes.cz/bajkonur-a-auta-na-petrine-tak-mohla-vypadat-praha-f7s-/po-cesku.aspx?c=A070215_171402_igcechy_tom | titul = Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha... | periodikum = iDnes.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2007-02-16 | datum přístupu = 2013-09-13}}</ref> Z technických důvodů by přitom bylo vhodnější vysílač umístit ještě o kilometr dál na [[Vrch svatého Kříže]], kde by k dostatečnému pokrytí Prahy signálem stačila výška o téměř třicet metrů nižší.<ref name=RozHrani120310>Český rozhlas Dvojka: [https://www.mujrozhlas.cz/rozhrani/pred-20-lety-byl-do-provozu-uveden-prazsky-vysilac-na-zizkove-s-jeho-tvurcem-vaclavem RozHraní: Před 20 lety byl do provozu uveden pražský vysílač na Žižkově], vysíláno 10. 3. 2012 – rozhovor s tvůrcem Václavem Aulickým přímo na vysílači</ref>
Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt [[Václav Aulický]] vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní<ref group=pozn.>T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.</ref> futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Václav Aulický a konstruktér [[Jiří Kozák (architekt)|Juraj Kozák]] tehdy úspěšně argumentovali tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší, tehdy plném exhalací z průmyslu i lokálních topenišť, by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová [[ocelobeton]]ová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost,<ref name=dumazahrada/> tři tubusy navíc obsahují tři samostatné [[Úniková cesta|chráněné únikové cesty]] pro případ požáru.<ref name=RozHrani120310/>
| |||