|
'''Veličina'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.1, ''veličina''</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
'''Veličina'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.1, ''veličina''</ref><ref>Electropedia, http://www.electropedia.org/, pol. 112-01-01, ''quantity''</ref> je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí. Je to tedy pojem používaný pro kvantitativní a kvalitativní popis reality. Podmínkou, aby nějaká vlastnost hmotného světa mohla být chápána jako veličina, je možnost (metoda) ji kvantifikovat. Je to rozhodující krok k objektivizaci – interpersonalizaci chápání významu dané veličiny (anulování vnitřní [[vágnost|vágnosti]] významu), tedy k cestě do [[exaktní|exaktního]] světa. Veličina má svou '''hodnotu'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.19, ''hodnota veličiny''</ref> sestávající z '''číselné hodnoty'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.20, ''číselná hodnota veličiny''</ref> (která je nositelem kvantitativní stránky popisu) a '''reference'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.1, ''veličina'', pozn. 2, Reference</ref> (která je nositelem kvalitativní stránky popisu). Referencí je obvykle '''(měřicí) jednotka''',<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.9, ''měřicí jednotka''</ref> ale u řadových neboli technických veličin,<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.26, ''řadová veličina''</ref><ref>Electropedia, http://www.electropedia.org/, pol. 112-01-01</ref> jako např. tvrdost, je to '''měřicí postup''', '''referenční materiál''' nebo jejich kombinace, a ty pak používají '''měřicí stupnici'''.<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.27, ''stupnice hodnot veličiny, měřicí stupnice''</ref> Mnohé veličiny jsou pouhými čísly, např. index lomu. Takové číslo však má smysl jen se znalostí toho, co charakterizuje; v tom případě hovoříme o '''veličinách s rozměrem 1''' nebo stručně o [[bezrozměrná veličina|bezrozměrových veličinách]].<ref>Šindelář, V., Tůma, Z.: ''METROLOGIE, její vývoj a současnost,'' ČMS Praha 2002, učeb. pomůcka; str. 72.</ref><ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.8, ''veličina s rozměrem jedna, bezrozměrová veličina''</ref> Jejich jednotkou je 1 (jedna; ve veličinovém počtu je touto jednotkou neutrální prvek). Pro některé bezrozměrové veličiny má tato jednotka vlastní název (např. radián, decibel), nebo je vyjádřena podílem (např. milimol na mol).<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.9, ''měřicí jednotka'', pozn. 3</ref> Každá veličina má svůj název a značku, řadová veličina má svou stupnici hodnot. ▼| titul = IEC 60050 - International Electrotechnical Vocabulary - Welcome
| periodikum = www.electropedia.org
| url = https://www.electropedia.org/
| datum přístupu = 2024-05-12
}}</ref> je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí. Je to tedy pojem používaný pro kvantitativní a kvalitativní popis reality. Podmínkou, aby nějaká vlastnost hmotného světa mohla být chápána jako veličina, je možnost (metoda) ji kvantifikovat. Je to rozhodující krok k objektivizaci – interpersonalizaci chápání významu dané veličiny (anulování vnitřní [[vágnost|vágnosti]] významu), tedy k cestě do [[exaktní|exaktního]] světa.
▲'''Veličina'''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.1, ''veličina''</ref><ref>Electropedia, http://www.electropedia.org/, pol. 112-01-01, ''quantity''</ref> je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí. Je to tedy pojem používaný pro kvantitativní a kvalitativní popis reality. Podmínkou, aby nějaká vlastnost hmotného světa mohla být chápána jako veličina, je možnost (metoda) ji kvantifikovat. Je to rozhodující krok k objektivizaci – interpersonalizaci chápání významu dané veličiny (anulování vnitřní [[vágnost|vágnosti]] významu), tedy k cestě do [[exaktní|exaktního]] světa. Veličina má svou '''hodnotu '''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.19, ''hodnota veličiny''</ref> sestávající z '''číselné hodnoty '''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.20, ''číselná hodnota veličiny''</ref> (která je nositelem kvantitativní stránky popisu) a '''reference '''<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.1, ''veličina'', pozn. 2, Reference</ref> (která je nositelem kvalitativní stránky popisu). Referencí je obvykle '''(měřicí) [[Fyzikální jednotka '''|jednotka]],<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.9, ''měřicí jednotka''</ref> ale u řadových neboli technických veličin,<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.26, ''řadová veličina''</ref><ref>Electropedia, http://www.electropedia.org/, pol. 112-01-01</ref> jako např. [[tvrdost ]], je to '''měřicí postup ''', '''referenční materiál ''' nebo jejich kombinace, a ty pak používají '''měřicí stupnici '''.<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.27, ''stupnice hodnot veličiny, měřicí stupnice''</ref> Mnohé veličiny jsou pouhými čísly, např. index lomu. Takové číslo však má smysl jen se znalostí toho, co charakterizuje; v tom případě hovoříme o '''veličinách s rozměrem 1 ''' nebo stručně o [[bezrozměrná veličina|bezrozměrových veličinách]].<ref>Šindelář, V., Tůma, Z.: ''METROLOGIE, její vývoj a současnost,'' ČMS Praha 2002, učeb. pomůcka; str. 72.</ref><ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.8, ''veličina s rozměrem jedna, bezrozměrová veličina''</ref> Jejich jednotkou je 1 (jedna; ve veličinovém počtu je touto jednotkou neutrální prvek). Pro některé bezrozměrové veličiny má tato jednotka vlastní název (např. radián, decibel), nebo je vyjádřena podílem (např. milimol na mol).<ref>ČSN ISO 80000-1:2011, pol. 3.9, ''měřicí jednotka'', pozn. 3</ref> Každá veličina má svůj název a značku, řadová veličina má svou stupnici hodnot.
S veličinami se setkáváme v mnoha oblastech denního života. Typickými veličinami jsou [[Fyzikální veličina|fyzikální veličiny]], zahrnující „míry a váhy“ a z nich odvozené veličiny (např. [[molární hmotnost]] používaná v chemii). S veličinami se však setkáváme nejen v přírodních vědách, matematice (v matematice ve „slovních úlohách“ počítáme s vhodně pojmenovanými čísly stejně jako s fyzikálními veličinami) a technice, ale v omezenější míře i v ekonomických (např. hospodářské ukazatele jako je [[hrubý domácí produkt]]), společenskovědních (např. [[sémantický diferenciál]] zavedený v psychologii) a uměleckých oborech.
Určování hodnoty veličiny (tedy její velikosti ve zvolených jednotkách) nazýváme '''měření'''. Popisem jednotek a určováním hodnot veličin se zabývá [[metrologie]].
== Význam ==
Veličina je zavedena tak, že je součástí [[exaktníExaktní věda|exaktního]]ho světa a zároveň (elementární a měřitelnou) manifestací reálného světa, či sondou do něho. Je významným a nenahraditelným mostem mezi oběma těmito světy. Takové pojetí podstaty veličiny umožnilo [[Isaac Newton|IzákuIsaacu Newtonovi]] vybudovat exaktní vědu,<ref> Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování. Roč. 68 (2013), č. 1., str. 7 – 11. Ke stažení na: https://web.archive.org/web/20150518082054/http://www.slaboproudyobzor.cz/files/20130102.pdf''</ref> tedy zobrazovat znalosti o reálném světě jako exaktní svět, jinými slovy vědu matematizovat viz [[Vágnost]], [[Exaktní věda]]. Tento Newtonův počin znamená historický zlom v možnostech vědeckého poznání a budování vědy, neboť věda dostala i nový, velice efektivní nástroj formálního (matematického) odvozování tj. získávání nových znalostí z dosud známých viz [[Exaktní věda]] a tam: Příklad inference ve formálním systému. Je lhostejno, o jaký vědní obor se jedná, nutnou podmínkou pro budování přístupu exaktní vědy je možnost zavedení potřebných veličin.
Veličiny musí v exaktních vědách tvořit smysluplný celek – soustavu. Tvorba takové soustavyveličin vyžaduje jistá pravidla. Veličina je v exaktních vědách vybrána tedy tak, žeaby mezinemohly vzdělancirozdílnou v příslušném oboru o ní samé nesmějíinterpretací vzniknout žádné pochybnosti o zaujatém hledisku či hloubce a šíři náhledu, a tak jejíhojejím významu, tedy o interpretaci jejího jména (v tom tkví její příslušnost do exaktního světa). V exaktních vědách je veličina proto vždy přesně vymezena jednak [[Konsenzus|konsensuálně]] (základní množina) – (k zabránění definice kruhem), pak se jedná o [[Základní fyzikální veličiny|základní veličinaveličinu]], další veličiny jsou pak definitorickyod (odvozené)základních [[odvozenáveličin veličina]]odvozeny. V tomto duchu píše I. Newton ve svém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica v roce 1687. V současné době totéž platí pro veličinyjednotky – celosvětověpříkladem zavedenéexaktního soustavysystému veličinjednotek označené SI vizje [[Soustava SI]] (z franc. Le Système international d'unités). Od dob I. Newtona po současnost se soustava veličin neustále vyvíjí, nejen z důvodů zavedení nových veličin nutných pro nově vznikající odvětví vědy, ale i z důvodů, že se nacházejí mnohem dokonalejší definice veličin postavené na možnosti dokonalejšího měření jejich hodnot (viz [[Nové definice SI]]). Ustupuje se od dávných normálů např. metru – tyče ze slitiny iridia a platiny (stanoveného podle délky kvadrantu Země), a metr je nově definován na základě jednotky času – sekundy (ta je stanovena tzv. césiovým standardem – césiové atomové hodiny) a na základě rychlosti světla ve vakuu. Metr je přitom i nadále základní jednotkou.
== Rozdělení ==
|
