Politická strana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odkaz na téma ve Wikicitátech; kosmetické úpravy
velká malá písmena
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 10:
 
== Související pojmy ==
Politická strana se poněkud odlišuje od '''[[politické hnutí|politického hnutí]]''', které má obecně volnější organizaci, ale často se stává, že si označení „hnutí“ (nebo společenství, liga, aliance, unie apod.) vloží do svého názvu i politická strana, aby tak vyjádřila, že její struktura je odlišná od ostatních politických stran v zemi. V [[Česko|České republiceČesku]] je podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, politické hnutí totéž, co politická strana.
 
Politickou stranu je třeba odlišit také od '''[[zájmová skupina|zájmové skupiny]]''', jíž se rozumí seskupení lidí spojených určeným společným zájmem – ať už jde o [[odbory]], menšinové zájmové skupiny, různé typy [[lobbování|lobbistických skupin]], studentská křídla politických stran apod. Pojem má poněkud obecnější záběr než politická strana, od níž se zájmové skupiny liší tím, že se politické soutěže neúčastní přímo. Politické strany se původně vyvinuly ze zájmových skupin. V současnosti sice většinou fungují také v rámci politické strany nebo i napříč stranami, často se ale stává, že se ze zájmové skupiny vytvoří nová politická strana.<ref>K. Žaloudek. Encyklopedie politiky, s. 507, heslo zájmová skupina.</ref>
Řádek 21:
* Politické strany se vytvářejí jako nové organizace ve státě, který dosud svůj [[stranický systém]] nemá.
* Politické strany rozšiřují existující stranický systém.
Historicky se politické strany vytvořily jako zájmové skupiny uvnitř [[parlament]]u (nejznámějšími příklady jsou [[Římský senát|Senátsenát antického Říma]], [[Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska|anglický a britský parlament]], [[francouzskáFrancouzská první republika]]). Proto také se nazývají stranami, tj. částmi parlamentu, původně především levá a pravá strana (proto ''[[pravice]]'' a ''[[levice]]'') z pohledu předsedajícího, tj. krále. Teprve s rozšířením [[volební právo|volebního práva]] se stává nutností, aby se i mimoparlamentní aktivisté navzájem sdružili do skupin se společnými zájmy, a vznikají tak politické strany, jak jsou známy dnes. Současné politické strany mohou vznikat jak na úrovni parlamentu, tak na úrovni občanů; příčiny mohou být různé, ale vždy jde o úsilí vyplnit některé prázdné místo ve stranickém systému.<ref>M. Duverger. Political Parties, s. XXIV, s. XXX - Introduction. G. Sartori. Strany a stranické systémy, s. 39.</ref>
 
V [[Česko|České republiceČesku]] je podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ke vzniku politické strany nebo politického hnutí potřeba tříčlenného přípravného výboru, [[petice]] s alespoň 1&nbsp;000 podpisy, stanovy a registrace u [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]]. Proti neregistraci se lze bránit ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]]. Bez přesného rozlišení se rozumí ''hnutím'' volnější sdružení, než ''strana'', často přechodně, do ustavení pevnější vnitřní struktury, pravomocí a orgánů.
 
== Funkce politických stran ==